Plomba, nebo pírko

Stát ulehčí myslivcům. O kolik ulehčí sám sobě, je ale sporné...

Plomba, nebo pírko
„Představte si, že v létě v 30 stupních budete někam jezdit s uřezanými slechy,“ říká Jiří Janota. | Tomáš Novák týdeník HROT

Tak tady jsou ty uřezané uši a támhle ocasy, pane úředník. Tato kuriózní věta mohla být úvodem návštěvy myslivce na úřadě, kdyby začaly v mysliveckém zákoně platit změny, jež do něj prosadili poslanci v čele se šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou. Podle nich by totiž museli nimrodi jednotlivé odstřely dokazovat předložením odřezaných části těl zvířat.

Podle kritiků totiž myslivci neplní plány lovu, nestřílí zvěř v intenzitě, jaká by byla potřeba, ta je tak na mnoha místech přemnožená a způsobuje škody v lesích i zemědělství. Úředníkům by doručovali takzvané markanty – spodní čelisti, slechy nebo pírka, tedy uši a ocasy. Zároveň by se stav lesa každých pět let ověřoval znaleckým posudkem, na základě kterého by státní správa předepisovala, o kolik je třeba střelbu zintenzivnit. 

Vše je ale nyní jinak. Už schválené povinnosti, které měly začít platit od podzimu, nejspíš spadnou pod stůl.

Ohřáté slechy

Původní záměr totiž narazil nejen u lovců, ale i na ministerstvu zemědělství. „Představte si, že v létě v 30 stupních budete někam jezdit s uřezanými slechy a někde to předkládat. A co s tím budou dělat úředníci? Bylo to šité horkou jehlou,“ kritizuje opatření předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. S podobnou nelibostí reaguje i na povinnost posudků. „Dneska máme 5700 honiteb, na každou z nich by se měl dělat posudek a my nevíme, kolik by měl stát ani kdo by ho měl dělat,“ přidává Janota.

25 milionů korun činí podle předloňské zprávy o stavu lesa prokazatelně vzniklé škody přemnoženou zvěří.

Agrární resort nakonec vyčíslil náklady na odbornou expertizu na 1,7 miliardy korun. A to je důvodem, proč nakonec nejspíš myslivci nebudou muset vozit tlející kusy masa úřadům ani objednávat drahé znalce. Ještě než novinka začala platit, posílá ministerstvo zemědělství do vlády změny. 

Podle představ resortu nebude nutné zastřelení zvěře prokazovat markanty (tedy samotnými částmi těl zvěře), ale fotografií části těla opatřeného plombou. Údaje pak poputují do systému, jehož vytvoření dostaly na starost Lesy České republiky. Software má přijít na 20 milionů korun plus šest milionů ročně na provoz. Namísto posudků se stav lesů bude ověřovat v rámci národní inventarizace lesů, kterou tak jako tak provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL). Ten by to měl zvládnout za 15 milionů ročně navíc. 

Lobbisté s kloboukem

Vypadá to tedy, že z chystané změny vyjde stát jasně v plusu ve srovnání se stavem, pokud by začalo platit opatření poslanců. Jenže ti dospěli ve svých výpočtech k úplně jiným nákladům. Povinnost předkládat markanty přijde podle expertů TOP 09 stát na pět milionů korun ročně, tedy méně než chystaná aplikace LČR a ministerstva. Posudky o stavu lesa by měly stát v rozmezí mezi 1,4 milionu až 2,6 milionu korun ročně. To je výrazně méně nejen než 1,7 miliardy, na kolik náklady na stejné opatření vyčíslilo ministerstvo, ale i méně, než bude nutné zaplatit ÚHUL za navýšení provozních nákladů.

Podle Pekarové Adamové ministerstvo nejspíš podlehlo tlaku myslivců, kteří nechtějí stávající stav příliš měnit. „Že je tu na straně myslivců obrovská lobby, které vyhovuje současný stav, a chtějí, aby změny byly jenom malé, je zřejmé a známé spoustu let,“ říká šéfka TOP 09. Jak dospěl resort k totálně rozdílným částkám, si nedokáže vysvětlit.

Ministerstvo zemědělství oproti tomu netuší, jak ke svým číslům dospěli poslanci. Podle vyjádření ministerstva úředníci při kalkulaci zohlednili ceny pro zpracování lesního hospodářského plánu popisujícího stav lesa a plánu hospodaření. Pro louky, pole a další bezlesní honitby započetli třetinovou cenu.

V konečném důsledku se však hraje o větší sumy, které jsou ještě složitěji vyčíslitelné. Podle odhadů způsobuje přemnožená zvěř každoročně škody až za sedm miliard korun. Myslivci to zpochybňují tím, že číslo nelze nijak prokázat, a mají pravdu. Tradiční zpráva o stavu lesa sečetla předloni prokazatelně vzniklé škody na 25 milionů. Ročenka ovšem zároveň uvádí, že údaje nejsou kompletní, situace je závažná a brzy se ještě více „vyhrotí“. Zkrátka jako vše kolem zvěře jsou i tato čísla značně na vodě. A to je se srnami, muflony a jeleny sika asi největší problém. Kdekdo je z toho jelen.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní