Plavba bezejmenné kozy

Slavné mořeplavce, kteří obepluli svět - Magalhaese, Drakea či Cooka -, zná každý. Kromě nich to však dokázala i jedna obyčejná anglická koza. A to hned dvakrát.

Plavba bezejmenné kozy
James Cook přijímá během své třetí tichomořské plavby (1776 až 1779) od domorodců darem malé prase. | Profimedia.cz

Právě před 250 lety přistála u jihoanglického pobřeží nejzcestovalejší koza všech dob. Jak se jmenovala, netušíme, a možná ani žádné jméno neměla. S kapitány Wallisem a Cookem každopádně dvakrát obeplula Zemi a nyní konečně stála kopyty na pevné zemi. Krátce poté vyšel v londýnském časopise The Gentleman’s and London Magazine anonymní dopis.

Jeho autor - zjevně člen první výpravy Jamese Cooka do jižních moří - v něm kromě mnoha jiných věcí psal, že se „cítí být hluboce zavázán jisté mlékem oplývající koze“, která již dříve obeplula s kapitánem Wallisem svět a během nynější tříleté cesty její vemeno ani jednou nevyschlo: „Tyto služby hodláme po zbytek jejího života odměnit dobrou anglickou pastvinou.“

Zabývat se životními peripetiemi jisté bezejmenné anglické kozy je samozřejmě trochu zvláštní disciplína, ale ne zas tolik, jak by se mohlo zdát. Dotyčná koza je totiž dokonalým symbolem změn, které během staletí zasáhly evropské objevitelské plavby. V dávných dobách Kryštofa Kolumba, Vasca da Gamy a Fernaa de Magalhaese šlo o kratochvíli určenou pro sebevrahy znuděné životem. Daleké cesty s železnou pravidelností nepřežila většina zúčastněných a jsou známy případy odsouzenců k smrti, kteří si mohli cestou k divokým břehům vykoupit život, raději však volili okamžitou popravu, než aby si prodlužovali utrpení.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit