Vybrané články
z týdeníku The Economist

Pískej to!

Prázdné fotbalové stadiony zmírnily „nakloněnou rovinu“ – rozhodčí už tolik nepomáhají domácím týmům

Pískej to!
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pro fotbalové fandy byly měsíce striktní karantény obzvlášť nepříjemné – nejen že museli trčet doma, ale ani v televizi nemohli sledovat žádné živé přenosy. Ještě větší radost z obnovení fotbalových lig však mají tentokrát statistici. Prázdné stadiony pro ně nejsou smutnou z nouze ctností, ale ideální příležitostí rozlousknout jedno letité dilema: proč hostující týmy tak často prohrávají?

Vzácnost bez diváků

Většina dřívějších studií sváděla vinu na rozhodčí, kteří vycházejí vstříc domácím fanouškům. Při jednom experimentu pustili výzkumníci rozhodčím záznamy zápasů a zeptali se jich, jak by v daných situacích rozhodli. Na domácí týmy byli hodnější, když slyšeli pokřik diváků, než když byl zvuk vypnutý. Některé analýzy živých zápasů odhalily silnější předpojatost rozhodčích při bouřlivější divácké kulise.

Před začátkem letošního léta se zcela bez diváků odehrálo jen minimum zápasů. Jedna studie z května letošního roku jich od roku 2002 zaznamenala pouhých 160. V tomto malém vzorku výhoda domácích týmů zmizela. Rozhodčí dávali podobný počet karet za fauly oběma stranám a hosté vítězili téměř stejně často jako domácí.

Tyto závěry mohlo velmi snadno zkreslit pár nešikovných skluzů nebo náhodných gólů. Pandemie nám však poskytla prostor k mnohem rozsáhlejší studii. Poradenská firma 21st Club na žádost Economistu analyzovala 1534 zápasů z desítek fotbalových soutěží, které se letos odehrály bez diváků. A je to tak, předpojatost rozhodčích se podstatně snížila. Výsledky se lišily soutěž od soutěže, ale například celkový podíl žlutých a červených karet pro domácí týmy stoupl ze 46 procent před uzávěrami na 50 po nich.

 

Bez připískávání se nicméně výhoda domácích týmů pouze zmenšila, nezmizela úplně. Ve fotbale získává vítězný tým tři body, za remízu si oba týmy rozdělí jeden bod, poražený nedostane nic. S diváky na tribunách získaly domácí týmy 58 procent bodů, bez nich to bylo velmi podobných 56 procent. Jinými slovy, ze tří čtvrtin se na lepších domácích výkonech nic nezměnilo.

Tak proč tedy domácí týmy hrají na vlastních hřištích lépe a nepotřebují k tomu ani pomoc rozhodčích? Od května obstarali domácí 53 procent střel na bránu, což je pokles z 55 procent v době, kdy mívali plné stadiony, ale stále jim to dává konkurenční výhodu.

Nesvádějte to na rozhodčí

Příčina tohoto rozdílu zůstává nejasná. V amerických sportovních soutěžích musejí hostující týmy na zápasy daleko cestovat. V Evropě však kluby málokdy stráví na cestě víc než pár hodin. Pravděpodobnějším vysvětlením tak může být, že trenéři sázejí při venkovních zápasech častěji na defenzivnější rozestavení a strategie, a to i v situaci, kdy nepřátelsky naladění rozhodčí nijak nesrážejí výkon jejich nejlepších hráčů. Je-li tomu tak, pak by trenéři kromě nadávání na rozhodčí měli hledat chyby i u sebe.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Chytrá karanténa pro hloupé lidi
  • A teď Česko zezelená
Objednat nyní