Petříčkova vize

Ministr zahraničí vsadil vše na jednu kartu. Buď příští předseda ČSSD, nebo nikdo.

Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) udělal poslední krok k tomu, aby se ocitl na cestě ven ze svého úřadu. Kromě nelibosti, kterou si už dávno vysloužil na Hradě, si udělal nového nepřítele v předsedovi vlastní strany Janu Hamáčkovi, když oznámil, že bude usilovat o předsednické křeslo. A Hamáčkovi o tom předem neřekl. 

Petříček nemá při úsilí o předsednické křeslo v rukou moc hratelné karty. Stojí za ním, a to ještě dost opatrně, jen pražská ČSSD. V minulých sněmovních volbách získala pouze 5,57 procenta a uvnitř partaje moc silnou pozici nemá. Petříček také není žádná superstar, ministrem se stal z nouze, náhradou za Hradem odmítnutého Miroslava Pocheho, jemuž původně dělal v europarlamentu asistenta.

Petříček navíc reprezentuje proud, který nechce spolupracovat s hnutím ANO. Ruku na srdce, kdyby ČSSD nechtěla s ANO být, zvolila si před třemi lety místo Jana Hamáčka za předsedu Milana Chovance a bylo.

A co Petříčkovy další snahy o proměnu strany? Populární uskupení pro městské levicové liberály chtěl z ČSSD udělat už Bohuslav Sobotka a vzpomeňme, jak dopadl. On, stejně jako nyní Petříček, by se měl podívat, kdo tomuto trendu vlastně tleská. A i když se ohlas může zdát slušný, opravdu nezaznívá od nikoho, kdo by ČSSD nakonec doopravdy hodil hlas. Jediné, co se teď s Petříčkem může stát, je, že přijde i o poslední podporu. A Česko tím pádem o poslední uvědomělý hlas oficiální zahraniční politiky.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní