Pěstitelka minimozků

Petra Szeszula pěstuje minimozky. Nechce ovládnout lidstvo a nemá ani žádné jiné nekalé úmysly; chce usnadnit testování léků. Szeszula spoluzaložila ve Švédsku biotechnologický startup BrainZell a věří, že lidské miniorgány by se mohly stát běžnou součástí preklinických testů už do pěti let. Byl by to průlom. „Až devadesát procent léčiv dnes skončí v první fázi klinického testování na lidech, protože jsou předtím testována na zvířatech. Jenže lidé a zvířata se liší, a tak se řada vedlejších účinků neprojeví hned na začátku. Testování nových léčiv na lidských miniorgánech může být pro farmaceutický průmysl naprostou revolucí,“ vysvětluje Češka.

Přežije rok

Na začátku umělého minimozku je lidská buňka odebraná z kůže nebo krve, kterou vědci v laboratoři přemění na takzvanou indukovanou pluripotentní kmenovou buňku. Tu pak zhruba tři měsíce pěstují ve speciálním roztoku, který obsahuje všechny potřebné růstové faktory a živiny pro růst nervové tkáně. Tomuto shluku buněk se pak říká organoid, protože vzniká podobně jako lidské orgány při embryonálním vývoji – rostou postupně a můžeme na nich rozlišit jednotlivé struktury.

K testování léčiv se minimozky nejčastěji používají po třech měsících, růst ale mohou šest až osm měsíců, a pokud se jejich růst zastaví, živé vydrží další zhruba rok. „To je současný limit, protože organoidům chybí krevní cévy, které by přiváděly výživu i dovnitř orgánu. Vědci ale již zkoumají i možnost umělých cév,“ říká Szeszula.