Perníková republika

Během tiskových konferencí, na nichž premiér Andrej Babiš v březnu oznamoval zastavení velké části ekonomiky, nařizoval lidem nechodit ven a nakonec zavřel hranice, nepoléval studený pot jen oficiální živnostníky, ředitele firem a jejich zaměstnance. 

Byznys se pořádně zkomplikoval také stovkám podnikatelů z nelegální zóny. Obchod s drogami je globalizovaný stejně jako jakýkoliv jiný průmysl a zavřené hranice narušily tradiční distribuční trasy a dodavatelské řetězce. „Opatření přijatá kvůli pandemii ovlivnila hlavně přeshraniční tranzit menších a středních zásilek. Velká zaoceánská přeprava je navázaná na komodity, jejichž pohyb nebyl omezený ani během pandemie – třeba na zeleninu, ovoce nebo květiny –, takže fungovala dál,“ popisuje dopady pandemie na obchod s omamnými látkami šéf Národní protidrogové centrály Jakub Fendrych.

Například tuny kokainu z Jižní Ameriky připlouvaly na lodích v kontejnerech do Evropy jako obvykle. Bylo ale obtížnější pak zásilky distribuovat do cílových evropských zemí. Kromě toho klesla i poptávka. Vždyť kdo by kupoval taneční drogy, když nebylo kde tancovat?

Narcos: Pomáhat a pálit

Drogové kartely v Latinské Americe vytahují své finanční zásoby a za časů krize si rozdáváním peněz či potravinových balíčků kupují budoucí loajalitu místních lidí.

Drogové kartely v Latinské Americe vytahují své finanční zásoby a za časů krize si rozdáváním peněz či potravinových balíčků kupují budoucí loajalitu místních lidí.

Čeští milovníci zakázaných látek nicméně ani při pandemii nezůstali odsouzeni k abstinenci. V produkci dvou nejoblíbenějších tuzemských drog – marihuany a metamfetaminů – je Česko soběstačné, a přebytky dokonce exportuje. Nedostatek se tak projevil jen výjimečně, například krátkodobou nedostupností heroinu.

Český drogový trh rozhodně není zanedbatelný – točí se v něm miliardy korun ročně, zaměstnává tisíce lidí a spotřeba jednotlivých substancí se počítá na tuny. Na rozdíl od tradičních národohospodářských výpočtů, analýza ekonomiky drog a jejích trendů ale stojí z velké části na odhadech. 

Nejkonkrétnější čísla nabízí Jiří Vopravil z Českého statistického úřadu. Ten už několik let počítá příspěvek nelegální ekonomiky k hrubému domácímu produktu. „V roce 2018 se v Česku spotřebovalo přibližně 18 tun konopných drog, šest tun pervitinu, 700 kilogramů heroinu, tuna kokainu a milion tablet extáze,“ říká Vopravil. Hodnota těchto drog v průměrných cenách dosahuje asi 13 miliard korun.

Jaké důmyslné varianty převozu drog jsou dnes mezi překupníky populární? A jaký nový fenomén jejich prodeje pomohla posílit pandemie? Dočtete se v novém vydání týdeníku Hrot, které vychází 31. srpna. Předplatit si ho můžete ZDE.