Jak dostat na Ukrajinu více zbraní? Pentagon řeší varianty dodávek

Američtí vojenští experti z ministerstva obrany zvažují varianty, jak ukrajinskou armádu dále vyzbrojovat, pokud vzdušný prostor ovládne Rusko.

Jak dostat na Ukrajinu více zbraní? Pentagon řeší varianty dodávek
Ukrajinská armáda, ilustrační foto | Shutterstock.com

Pentagon se snaží prozkoumat možnosti, jak dostat i v případě pokračující ruské invaze na Ukrajině k obráncům americké protitankové střely Javelin, případně další vojenskou pomoc. Americký ministr obrany Lloyd Austin počítá s tím, že dodávky budou pokračovat

Američané se snažili ruského prezidenta Vladimira Putina od útoku odradit i tvrzením, že ukrajinská armáda je mnohem lépe vyzbrojená než před osmi lety, když Rusko anektovalo Krym. Od roku 2014 přitom Spojené státy vyčlenily na posílení bezpečnosti Ukrajiny 2,7 miliardy dolarů. Jen loni to byla pomoc ve výši 650 milionů dolarů.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price už před ruskou invazí zdůraznil, že se vojenská pomoc v případě napadení Ukrajiny zvýší. A bude pokračovat i v momentě, pokud by byla svržena vláda v Kyjevě. 

Zástupci Pentagonu se připravují i na možnost, že nebude možné nové dodávky zbraní provádět letecky jako dosud, pokud by vzdušný prostor nad Ukrajinou ovládlo ruské letectvo. Pravděpodobně by se muselo využít polské území, spoléhá se také na to, že bude možné létat alespoň do Lvova nedaleko polských hranic.

Rakety proti tankům i letadlům

Během úterý se v Pentagonu sešel s Austinem ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a byl ujištěn o americké vojenské pomoci. Kromě humanitární pomoci se má jednat také o zbraňové systémy, jež umožní efektivní obranu před ruskou ofenzivou. Už 10. února a pak 22. února dopravila komerční letadla na Ukrajinu protitankové rakety Javelin.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov 11. února uvedl, že celková hmotnost americké vojenské pomoci přesahuje 1300 tun. Nicméně Ukrajina po prvním dni ruské agrese vyzvala země EU, aby jí dodaly další systémy pro protivzdušnou obranu i protiraketové systémy. Navíc žádá spojence, aby použili veškeré prostředky pro rušení ruského satelitního navigačního systému Glonass. Ukrajina od Polska získala přilby a granátomety, z Lotyšska a Kanady pak žádané protiletecké střely země-vzduch Stinger.

Rovněž v Británii zaznívají hlasy, že by Spojené království mělo výrazněji pomoci Ukrajině vzdorovat ruské přesile. I formou letecké podpory královského letectva RAF. Navrhuje to konzervativní poslanec David Davis, jenž byl také ministrem pro brexit v letech 2016 až 2018. Davis tvrdí, že ani nejpřísnější sankce nejsou dostatečně odstrašujícím nástrojem pro další kroky Kremlu. 

Putin podle něj vyhlásil Západu válku, a proto je třeba Ukrajině vojensky pomoci, aby jejích čtyřicet milionů obyvatel neupadlo do „brutální diktatury“. Pokud by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o takovou podporu požádal, měla by být poskytnuta, dodal Davis.

Tobias Ellwood, šéf obranného výboru Dolní sněmovny, tvrdí, že by na Ukrajině měla být umístěna jedna divize jednotek NATO pro odstrašení Ruska. „Pokud padne Kyjev, historie se bude ptát, proč Západ neudělal víc,“ zdůraznil. 

Pod palbou kritiky je také Joe Biden. Jeho vystoupení při představení sankcí ze strany USA působilo zmatečně a nejednoznačně. Ukrajina čekala, že Amerika vyloučí Rusko z mezinárodního systému SWIFT, k tomu ale zatím nedošlo. Na americké politické scéně je kritizován za to, že už dopředu vyloučil – byť teoretickou – možnost vyslat na Ukrajinu vojáky. Rusko toho využije a Čína si to bude pamatovat, napsal web Politico