Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.
Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.
Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.
Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.
Německý letecký gigant generuje obrovské tržby v ostrovní zemi EU, kde má jen několik zaměstnanců. Jak jde dohromady státní pomoc firmám, jež se vyhýbají placení daní?
Německý kabinet Angely Merkelové se rozhodl finančně podpořit Lufthansu, obří aeroliky, jež zaměstnávají téměř 140 tisíc lidí. Celková pomoc má činit devět miliard eur (243 miliard korun). Má to ale háček. Peníze od daňových poplatníků by mohly skončit v daňovém ráji na Maltě. Zjistila to organizace Finanzwende, jež mapuje neprůhlednou majetkovou strukturu firem. Aby totiž letecká společnost platila co nejnižší daně, využívá dceřiné organizace na různých místech světa. V tomto případě se jedná o několik firem na Maltě, kde má pouze pár zaměstnanců. Přitom tam v roce 2018 přiznala obrat ve výši miliard eur. Na neprůhlednou finanční strukturu upozornil deník Süddeutsche Zeitung.
Koncern, který bude čerpat pomoc od německého státu, odmítl majetkovou strukturu blíže komentovat, pouze zdůraznil, že v žádné zemi, kde podniká, neporušuje platnou legislativu. Podle německého deníku se ale jedná o jednoznačnou daňovou manipulaci.
Na středomořském ostrově měla Lufthansa v roce 2018 „protočit“ podle organizace Netzwerk Steuergerechtigkeit přes jednu dceřinou firmu se dvěma zaměstnanci 185 milionů eur, v dalších devíti firmách se šesti zaměstnanci dokonce přes osm miliard eur.
Ralf Krämer z Netzwerk Steuergerechtigkeit tvrdí, že firmy, které využívají pro snižování odvodů daňové ráje, nemají mít na státní pomoc nárok. Přitom podle něj většina velkých německých koncernů alespoň v omezené míře daňových oáz využívá. V rámci EU se jedná například o Nizozemsko, Lucembursko nebo Irsko, jež mají nižší daňové sazby pro velké firmy než například Německo. Aby k tomu nedocházelo, musely by se podle něj reformovat daňové zákony v celé Unii.
Německá největší letecká společnost nicméně po kritice připustila, že bude vystupovat ohledně své majetkové struktury transparentněji. To se ale týká dceřiných firem, které jsou registrovány na Kajmanských ostrovech, jež jsou uvedeny na černé listině EU přímo jako daňový ráj. Neplatí to pro společnosti, jež jsou registrovány na Maltě. Lufthansa nezveřejňuje finanční toky v rámci své skupiny, a tak z oficiálních podkladů nelze zjistit, do jakých zemí přesouvá své zisky.
Organizace Finanzwende tvrdí, že kromě obcházení daní Lufthansa Maltu využívá i jako vhodné místo pro leasing letadel kvůli nižším daňovým sazbám. Markus Meinzer z Netzwerk Steuergerechtigkeit má pochybnosti o tom, že by koncern se sídlem v Kolíně nad Rýnem chtěl zveřejnit svou majetkovou strukturu, podle něj je pravděpodobnější, že bude i nadále mlžit. Je přesvědčen, že německý letecký dopravce praktikuje agresivní daňovou politiku a své zisky přesouvá do různých zemí včetně Panamy, Malty, Irska nebo Švýcarska. „Aerolinie by měly následovat příkladů britských firem Shell a Vodafone, jež své finanční toky zveřejnily,“ vyzval manažery Lufthansy Meinzer.
Zástupci Finanzwende varují německou vládu, že pokud nebude po koncernu s letícím jeřábem v logu požadovat naprostou finanční a daňovou transparentnost, bude taková finanční injekce nezodpovědným chováním vůči daňovým poplatníkům. Už dříve v rámci Evropské unie vlády Dánska, Polska a Francie odmítaly pomáhat firmám, jež jsou registrovány nebo mají dceřiné firmy v daňových rájích. Později se přidala i Belgie.
Organizace Tax Justice Network, jež se zaměřuje na obcházení daní u velkých nadnárodních firem, odhadla, že státy přicházejí ročně o 460 miliard eur kvůli daňovým švindlům. Což je 250krát větší částka než suma, jež má být podle OSN poskytnuta na boj s nemocí covid-19 nejchudším zemím.
Organizace Fair Tax Mark obvinila loni v prosinci korporace Amazon, Facebook, Google, Netflix, Apple a Microsoft, že za posledních deset let nezaplatily daně ve výši 100 miliard dolarů. Odstrašujícím případem má být chování společnosti Facebook, jež v roce 2018 zaplatila ve Spojeném království firemní daň 34,6 milionu dolarů, i když tu měla obrat ve výši dvou miliard dolarů.
Nejvíce na této praxi podle neziskových organizací profituje Irsko s nízkými korporátními sazbami, jež jsou ve výši 12,5 procenta. Firmy na daňové úlevy láká v rámci EU i Lucembursko a Nizozemsko, mezi daňové ráje někteří odborníci řadí i Spojené království nebo Belgii. Ředitel organizace Tax Justice Network Alex Cobham zdůraznil, že zatím byly snahy Evropské unie omezit využívání daňových rájů firmami jen kosmetického charakteru.
