Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Peněžité tresty jsou rozumná a levná alternativa vězení. Šampionem v jejich ukládání je Okresní soud v Domažlicích, dostane je u něj skoro 60 procent pachatelů.
Když se předsedkyně Okresního soudu v Domažlicích Martiny Dufkové zeptáte, proč zrovna „její“ soud ukládá suverénně nejvíc peněžitých trestů ze všech, dostanete odpověď, že „vlastně vůbec nemá ponětí“. Myslí to tak, že tresty ukládají jednotliví soudci a ona jim do toho nemá co mluvit: „Rozhodující jsou osobnosti soudců, kteří rozhodují o vině a trestu.“
Pokud se ovšem ptáte trochu víc do hloubky, začíná být jasno. Když dělal Jakub Drápal z pražské právnické fakulty před několika lety analýzu ukládání peněžitých trestů, byla její součástí anonymní anketa. Z ní vyplynulo, že řada soudců nemá peněžité tresty ráda, protože se při jejich ukládání nevyhnou otravné „úředničině“ a ta práce navíc jim za to nestojí.
Ať už se to týká stanovení výše trestu („nebudu zjišťovat, kdo kolik vydělává“), vymáhání nezaplacených částek, a když se to nezdaří, přeměny peněžitého trestu v trest vězení (to je „trest pro soudce, a ne trest pro obžalovaného“). Všechno tohle se přitom v Domažlicích děje tak nějak samozřejmě a velkou zásluhu na tom mají podle Dufkové nejen soudci, ale i administrativní aparát: „Říká se, že bolavým místem je vymáhání. U nás ale porozsudkovou agendu dostane na starosti vyšší soudní úřednice a vymáhání jako takové vymáhající úřednice. Pokud spolu tyto dvě osoby komunikují a současně spolupracují s Probační a mediační službou, lidé chodí a platí.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
