Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě více tak pravděpodobně poroste zájem Čechů o investice. Je to logický krok pro ty, kteří chtějí dosáhnout na lepší výnos pro své úspory. Už loni investice v Česku zaznamenaly mimořádný rok.
Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě více tak pravděpodobně poroste zájem Čechů o investice. Je to logický krok pro ty, kteří chtějí dosáhnout na lepší výnos pro své úspory. Už loni investice v Česku zaznamenaly mimořádný rok.
Číně se nelíbí, že Rusko začíná omezovat export elektrické energie do asijské ekonomiky prostřednictvím firmy Inter RAO, protože komunistický režim odmítl zvýšení cen. Rusko se potýká se stále většími ekonomickými problémy, což se projevuje pádem rublu vůči dolaru.
Dosavadní klíčový spojenec ruského diktátora Vladimira Putina sedí v Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching se ale projevil jako tvrdý obchodní partner, když odmítl ruské zdražování elektrické energie. Komunistická velmoc se přitom v posledních měsících stále více spoléhá na dodávky ruské energie.
Kreml ale přistoupil prostřednictvím obchodníka s elektřinou, státního energetického holdingu Inter RAO, k omezení dodávek elektřiny. Čína má totiž problémy s vlastní produkcí elektrické energie kvůli suchům a omezování produkce uhlí pro své tepelné elektrárny.
Peking samozřejmě nechce platit vyšší cenu, protože je vůči Rusku v mnohem silnější ekonomické pozici. Kreml naopak zoufale potřebuje zlepšit bilanci ruského státního rozpočtu, jehož špatný stav se projevuje i silným oslabováním domácí měny vůči dolaru a dále poškozuje příjmy z ruského exportu.
Západní sankce kvůli válce na Ukrajině donutily ruskou ekonomiku přeorientovat export svých energetických surovin na východ, zejména do Číny a Indie. Kreml pak začal dělit svět na „přátelské“ a „nepřátelské“ země podle toho, zda podporují Ukrajinu, nebo ne.
Putin rád hovoří o budování nového světového řádu, který už nepotřebuje ekonomickou dominanci Spojených států, respektive Západu, ani jejich dolary či eura, ale vybuduje silný ekonomický tandem Moskvy s Pekingem. Nyní se však ukazuje, že si asijská velmoc nechce nechat diktovat podmínky, za jakých bude od Ruska nakupovat energetické komodity.
Čína se v loňském roce stala mimo Euroasijský ekonomický svaz (což jsou bývalé státy Sovětského svazu – Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán) největším dovozcem ruské elektřiny a dostala se podle ruské agentury TASS na rekordních 4,7 miliardy kilowatthodin. Pro srovnání, české jaderné elektrárny loni vyrobily 31 terawatthodin (miliard kilowatthodin) elektrické energie.
Inter RAO oznámil, že od 1. října vstupují v platnost nová exportní cla, jež zdražují elektřinu o sedm procent pro zákazníky v Číně, Mongolsku, Ázerbájdžánu a Jižní Osetii. Navíc jsou k tomu navázány nové směnné kurzy rublu zvýšené o dalších čtyři až sedm procent, pokud bude jeho kurz pod osmdesáti rubly za americký dolar. Nově se ale ruská měna obchoduje za sto rublů za dolar. Zvýšení se však netýká vývozu zemního plynu a ropy.
Už v srpnu zástupkyně Inter RAO Alexandra Paninová oznámila, že může dojít k úplnému přerušení dodávek elektřiny zemím, které vyšší cenu odmítnou. Ruská energetická firma nyní uvedla, že rozhovory s čínskou stranou stále pokračují, ale došlo k „částečnému omezení“.
Energetický analytik a spolupracovník amerického think-tanku Wilson Center Thomas O’Donnell vysvětlil, že čínský stát i energetické firmy jsou proslulé tvrdým vyjednáváním o cenách energetických komodit s Ruskem. Čínská ekonomika tak mohla v posledním roce a půl velmi dobře využívat nižších cen, které za tyto komodity ruské straně platila. Zejména se jedná o dodávky zemního plynu a ropy, řekl O’Donnell pro týdeník Newsweek.
Je to důsledkem obchodního „Putinova fiaska“ s evropskými trhy, které země bohatá na fosilní zdroje kvůli západním hospodářským sankcím ztratila. Ruský státní exportní monopol na energetické zdroje má navíc jen minimální zisky, a proto musí od Číny požadovat vyšší ceny. Asijská ekonomika ale může využít k výrobě elektřiny dovážený zkapalněný zemní plyn.
Ruský rubl měl problémy už v polovině srpna, kdy se propadl pod psychologickou hranici sto rublů za dolar. V té době ale zasáhla Ruská centrální banka a zvýšila úrokové sazby z 8,5 procenta na dvanáct procent (nyní jsou na třinácti procentech). Krátkodobě dostala ruskou měnu pod sto rublů za dolar.
Ruská ekonomika se po více než osmnácti měsících války na Ukrajině potýká se stále vážnějšími ekonomickými problémy: rostoucí inflací, nedostatkem pracovníků v některých sektorech, odlivem mozků do zahraničí a prudkým poklesem příjmů z prodeje fosilních surovin. Ruský diktátor Putin ale i v září zopakoval, že západní sankce selhaly, a vyzval centrální banku, aby ruskou měnu stabilizovala.
