Paroubek mimo šachovnici

Jiří Paroubek se chce znovu vrátit do ČSSD. Jenže doba už ho dávno předběhla.

Tak jako se po létě vrací podzim, jako se vracejí vlny koronavirové epidemie, vracívá se Jiří Paroubek do ČSSD. Za poslední roky si právě nyní, po neúspěšných volbách, říká již nejméně potřetí o místo ve straně. Jenže doba už Paroubka dávno předběhla.

Jedno číslo by ho mělo už navždy varovat před vstupem do politiky. Je to 0,07. Přesně tak silná byla jeho strana LEV 21 ve sněmovních volbách v roce 2013. A to měla předtím ojedinělou šanci na prezentaci, když ve Sněmovně držela dvě poslanecká křesla. Dá se namítnout, že Jiří Paroubek je také mužem, který dovedl ČSSD s 22 procenty k vítězství ve volbách v roce 2010. Jenže to je historie, na kterou se už dnes nikdo neptá. Navíc tehdy nedokázal sestavit vládu, pohádal se se spolustraníky a odešel plný víry ve své schopnosti právě do LEV 21.

Když se teď po několika pokusech zkouší vrátit jako zachránce ČSSD a chce se „obětovat k pomoci“, vůbec nevypadá jako politik, který býval fascinován všemi možnými průzkumy, podle nichž se řídil. Svět kolem Jiřího Paroubka utekl mílovými kroky daleko a on to nevidí. Mužům zahleděným do sebe se to občas stává. Který proud je nyní u voličů v kurzu? Právě ten, jenž se vymezil vůči tradičním stranám, které se za dobu svého vládnutí stihly zprofanovat. Vždyť vedle ODS a lidovců už ve Sněmovně žádná tradiční strana není.

V kurzu jsou nové tváře razící úplně jiný styl, než který Paroubek reprezentuje, nebo si na takový styl alespoň hrající. A že se nezměnil, dokazuje příhoda z oslavy v Teplicích v době koronavirových zákazů. Paroubek prý v hotelu náhodou byl, když jeho kamarád Petr Benda slavil narozeniny, ale jen pracovně coby expert na hotely a neslavil. Takže „kouřil, ale nešlukoval“. ČSSD by to s ním nevyhrála. Nejlépe by to měl vědět on sám.