Pardon, Katalánci. Proč Španělé omilostnili separatisty

Když devět katalánských separatistů opustilo 23. června po třech a půl letech brány věznice, bylo to pro jejich stoupence okamžikem radosti a pro mnoho jiných velkým zklamáním, i když možná i nepatrnou nadějí. O den dříve jim vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze udělila milost a zmírnila tresty vyměřené Nejvyšším soudem za podněcování ke vzpouře a zpronevěru, za něž měli pykat až třináct let ve vězení.

Zločinů se měli dopustit v roce 2017, kdy jakožto členové katalánské regionální vlády zorganizovali navzdory zákazům soudů referendum a následně vyhlásili katalánskou nezávislost. Udělené milosti mají zmírnit napětí a otevřít cestu k jednání, které by ukončilo konflikt, jenž se ve Španělsku vleče už více než deset let.

Puigdemonta se to netýká

Vláda v Madridu prohlašuje, že milosti jsou „ve veřejném zájmu“. Jsou podmíněné, takže se propuštění nesmějí znovu dopustit trestného činu, a neanulují vyslovený zákaz výkonu veřejné funkce, jenž bude trvat po celou dobu původně vyměřeného trestu. Vláda, alespoň prozatím, nestáhla obvinění proti Carlesi Puigdemontovi, bývalému předsedovi katalánské vlády, který konání referenda podněcoval, a čtyřem dalším uprchlíkům, jimž v případě návratu do Španělska hrozí zatčení.