Panika v Číně: zahraniční peníze, domácí boháči i optimismus jsou na odchodu

Zatímco v Británii se trhy lekly, že šéfka vlády nebude schopná splnit své sliby, v Číně se obávají, že prezident Si Ťin-pching své představy prosadí. 

Panika v Číně: zahraniční peníze, domácí boháči i optimismus jsou na odchodu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jenže pokud v Británii způsobily otřesené trhy bezprecedentně rychlý odchod ministerské předsedkyně Liz Trussové i jejího komplice – ministra financí –, v Číně sedí Si Ťin-pching v prezidentském křesle jako přilepený. Odcházejí tedy ostatní – a není to hezký pohled.

Jako první zareagovali investoři na burze. Index hongkongského akciového trhu HSCEI utrpěl největší jednodenní ztrátu (7,3 procenta) od svého vzniku v roce 1994 a ve srovnání s americkým indexem newyorské burzy S&P 500 si v pondělí vedl nejhůře od roku 2001.

Na 35 miliard dolarů fuč

Nejbohatším Číňanům to vymazalo dohromady více než 35 miliard dolarů. Colin Huang ze společnosti Pinduoduo zchudl o 5,1 miliardy dolarů, zatímco Pony Ma z Tencent Holdings a nejbohatší člověk v zemi Čung Šan-šan přišli shodně o více než dvě miliardy dolarů. Jacka Ma, zakladatele největšího internetového obchodu planety Alibaba, a Williama Dinga ze společnosti NetEase přišel výprodej akcií dohromady na 2,8 miliardy dolarů, uvádí Bloomberg Billionaires Index (viz tabulka).

O kolik se snížila hodnota společností 10 nejbohatších Číňanů za první den obchodování po konci sjezdu čínské komunistické strany (v miliardách dolarů):

jméno společnost majetek ztráta
Colin Huang Pinduoduo 15,7 -5,1
Ma Huateng Tencent 24,4 -2,5
Zhong Shanshan Nongfu, Wantai 59,5 -2,1
William Ding NetEase 19,1 -1,8
Jack Ma Alibaba 28,8 -1
Wang Chuan-Fu BYD 18,9 -0,9
Qin Yinglin Muyuan Foods 19,2 -0,6
He Xiangjian Midea 18,3 -0,6
Pang Kang Haitian Flavouring 14,0 -0,6
Huang Shilin CATL 14,9 -0,6

Zdroj: Bloomberg Billionaires Index

Podobně se vedlo čínskému jüanu, jehož hodnota začala prudce klesat již minulý týden během kongresu čínských komunistů a v pondělí trend jen pokračoval, takže jeden dolar v úterý odpoledne koupil 7,31 jüanu (ve srovnání s 7,1 jüanu o dva týdny dříve). 

Řekli byste, že coby nejdůležitější ekonomická událost v zemi přitáhne burzovní kolaps pozornost médií a pořádně s vládnoucí elitou zatřese. Kdepak – čínské noviny se věnovaly analýzám závěrečného Si Ťin-pchingova projevu. Kdyby projev mohl mít kalhoty, musel by je podle horlivosti komentátorů mít stažené pod kotníky.

Zároveň přišla další jobovka – čtvrtletní makroekonomická čísla. Hrubý domácí produkt meziročně stoupl pouze o 3,9 procenta, což je podstatně méně než celoroční vládou stanovený cíl ve výši 5,5 procenta. I to přitom je nejnižší hodnota za poslední tři desetiletí. Data měla být původně zveřejněna již o týden dříve. Prezident Si však jejich zveřejnění odložil, aby se o nich veřejnost dozvěděla až po sjezdu, který mu potvrdil de facto doživotní vládu.

Rodinné kanceláře se stěhují

A tak není divu, že lidé s ekonomickým želízkem v čínském ohni zvedají kotvy. David Lesperance, právník se sídlem v Evropě, který pracoval s bohatými rodinami v Hongkongu a pevninské Číně, říká, že právě rozšíření prezidentovy vlády na více než dvě volební období je pro čínskou obchodní elitu zlomovým bodem.

„Od různých čínských podnikatelských rodin s ultra vysokým čistým jměním jsem již dostal tři pokyny k provedení jejich únikových plánů,“ řekl Lesperance listu Financial Times.

Také Kia Meng Loh, seniorní partner globální právnické firmy Dentons Rodyk (jen v Číně má 6000 zaměstnanců) se sídlem v Singapuru, uvedl, že dotazy a pokyny pro zřízení „rodinných kanceláří“ – soukromých subjektů používaných ke správě rodinného bohatství – byly na přetřesu už měsíce.

Nyní se věci dávají do pohybu. „Klienti, se kterými pracuji, považovali Siovo třetí funkční období za hotovou věc mnohem dříve než tento týden,“ řekl Loh.

A protože atraktivita Hongkongu, který byl dlouhou dobu oblíbenou destinací čínských boháčů a jejich rodin, právě kvůli politickým zásahům Si Ťin-pchinga rapidně poklesla, je nejoblíbenější současnou destinací pro čínské finanční exulanty Singapur. Počet takových rodinných kanceláří se v Singapuru podle Citi Private Bank téměř zdvojnásobil - ze 400 na konci roku 2020 bylo o rok později již na 700.