Pandemie zastavila vlnu populismu, tvrdí studie. Včetně Babiše

Vývoj politických postojů veřejnosti po celém světě zkoumala studie Bennettova institutu pro veřejnou politiku při Cambridgeské univerzitě. Její autoři se zaměřili na průzkumy veřejného mínění prováděné po celou dobu pandemie, tedy od začátku roku 2020 do konce loňského roku. Celkem takto analyzovali přes 6500 průzkumů, do nichž se zapojilo osm milionů respondentů.

Problémy většiny zemí se zvládnutím několika koronavirových vln podkopaly důvěru lidí v demokratické systémy, zároveň ale citelně oslabili populističtí, autoritářští a protisystémoví lídři. Autoři studie mezi ně řadí takové politiky, kteří původně zlehčovali covidovou hrozbu a potřebu protipandemických opatření.

Z tisíců průzkumů veřejného mínění došli autoři nejnovější studie k závěru, že od druhého čtvrtletí roku 2020 do konce loňského roku klesla podpora populistických lídrů v průměru o deset procent. Jako jasný příklad uvádějí porážku Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Hned vedle něj připomínají pád Andreje Babiše. Bývalý český premiér však jimi nastolenou definici chování populistického lídra během covidu splňuje jen částečně. Česká vláda totiž byla v počátcích pandemie naopak velmi opatrná. Výrazné rozvolnění a následná kritika části veřejnosti přišly až o několik měsíců později.

Autoři studie své poznatky opírají i o nejnovější data z ostatních zemí a upozorňují na to, že v letošním roce čeká těžký boj o znovuzvolení například brazilského prezidenta Jaira Bolsonara či maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle nejnovějších průzkumů jejich pozice za poslední dva roky skutečně oslabila. Přesto i právě mezi nimi panují značné rozdíly. Bolsonaro covid skutečně celou dobu zlehčuje, zatímco Orbán tlačil na co nejrychlejší proočkování maďarské populace.

Co tedy způsobilo oslabení populistické vlny, která v době předpandemické takřka po celém světě v posledních letech neustále sílila? Podle studie to má především tři důvody. Tím prvním je právě špatné zvládnutí koronavirové krize, které se často promítalo v rychlé nárůsty počtu nakažených a tím pádem klesající důvěru veřejnosti. Druhým důvodem je pokles politické polarizace názorů. Lidé se totiž tváří v tvář vážné krizi spojili a vyhýbali se konfliktům, které jsou často předpokladem vzestupu populistů. Třetím důvodem je pak zároveň zmenšení ekonomických rozdílů mezi regiony v rámci jednotlivých států.

Je však otázkou, jak dlouho tento stav vydrží (pokud už nenastal jeho konec). Například ve Spojených státech je totiž covid v posledních měsících takřka absolutně zpolitizovaným tématem a část tamní veřejnosti se vzpamatovává z deziluze z prezidenta Joea Bidena, který slíbil s covidem skoncovat, místo toho ale čísla nakažených (samozřejmě také vinou nové varianty omikron) dosahují rekordních hodnot. A Donald Trump už se chystá na comeback...

Komentář: Na okraj „orbánovské“ diskuse

S analogiemi je potřeba zacházet nanejvýš opatrně. Jestliže předsedkyně Sněmovny hovoří o „vzdálené podobě“ Maďarska se situací u nás, především uráží obě opoziční protibabišovské koalice, včetně své vlastní.

S analogiemi je potřeba zacházet nanejvýš opatrně. Jestliže předsedkyně Sněmovny hovoří o „vzdálené podobě“ Maďarska se situací u nás, především uráží obě opoziční protibabišovské koalice, včetně své vlastní.