Pandemie Rovnostářka

Pro chudé Američany představuje pandemie covidu-19 velice rychlý a brutální obrat štěstěny. Na začátku roku klesla nezaměstnanost do neprobádaných hloubek. Roky, během nichž platy zaměstnanců s nízkými příjmy rostly, zhojily část jizev, které po sobě zanechala světová finanční krize.

V roce 2016, v posledním roce, z něhož máme k dispozici data, se ekonomická konjunktura postarala o to, že se nerovnost v amerických příjmech, po zdanění a odvodech, zvyšovala méně než kdykoliv od začátku 80. let minulého století. Mezi lety 2016 a 2019 rostl týdenní příjem zaměstnanců s nízkými či středně vysokými příjmy průměrně o 3,8 procenta za rok. Od okamžiku, kdy se na scéně objevil covid-19, začala řada ekonomických statistik – spolu se zástupy odborníků – ukazovat na opětovné vzkříšení nerovnosti. Historie však naznačuje, že by pandemie mohla v důsledku vést k rovnější distribuci příjmů.

Existuje řada důvodů, proč by bohatým měla pandemie méně uškodit. Po propadu, kterého jsme byli svědky v březnu, se už ceny aktiv téměř vrátily na původní hodnoty. Zdá se, že ve městech jako New York nebo Los Angeles zasáhl covid-19 mnohem více chudší čtvrti. Zaměstnanci s nízkými příjmy obvykle nemohou pracovat z domova nebo udržovat společenský odstup. Přerušení školní výuky rozevírá ještě výrazněji propast mezi dětmi z bohatých a chudých rodin.