Vybrané články
z týdeníku The Economist

Akcie pandemických komet typu Zoomu se propadají. Kdo jsou skuteční vítězové?

Únava a znechucení z věčných covidových telekonferencí poslaly akcie firem jako Zoom ke dnu. Méně viditelným technologiím se však dál daří.

ilustrační foto | Mircea Moira / Shutterstock.com

Na začátku pandemie covidu-19 se technologický průmysl vezl na vlně euforie. Miliardy lidí zůstaly trčet doma a práce i hraní se přesunuly na internet. Mnozí doufali, že nový normál vyvolá obrovský nárůst produktivity, protože se firmy urychleně digitalizují a lidé stráví méně času dojížděním.

Nejvíc patrné bylo to nadšení na akciových trzích, kde cenné papíry každé firmy, jejíž podnikání se byť jen vzdáleně dotýkalo tohoto trendu, prudce letěly vzhůru. Hodnota portfolia složeného z pěti stejným dílem zastoupených pandemických oblíbenců – říkejme mu třeba „index lockdownového třeštění“ – stoupla od začátku pandemie do jejího vrcholu v srpnu 2021 o 320 procent. Technologický index Nasdaq za stejnou dobu vzrostl celkem o 88 procent.

Bezstarostná jízda Amazonu, Googlu a spol. skončila. I digitální ekonomika má své limity

Éra výjimečnosti a zdánlivě nekonečného růstu amerických technologických gigantů zřejmě skončila

Mánie skončila. K dnešnímu dni se index lockdownového třeštění – do něhož řadíme streamovací službu Netflix, výrobce luxusních rotopedů Peloton, aplikaci pro obchodování s akciemi Robinhood, e-commerce platformu Shopify a videokonferenční službu Zoom – propadl z vrcholu o osmdesát procent, tedy mnohem více než Nasdaq, jenž ztratil osmnáct procent hodnoty. Zoom a jeho kolegové se nyní prodávají levněji než za předpandemických časů.

Důvody pro technooptimismus

Jak znepokojivý je tento návrat na zem? Částečně jistě odráží neveselé vyhlídky globální ekonomiky, kterou drtí inflace, válka a rostoucí úrokové sazby. Je také zklamáním, že dva roky digitalizace a práce na dálku nepřinesly žádný jasný důkaz markantního zvýšení produktivity. Důvody pro technooptimismus se přesto najdou.

Je možné, že se prvotní nadšení jednoduše soustředilo na špatný typ firem. Největší pandemické hvězdy celkem rychle pohasly, ale obecný příklon k větší digitalizaci pokračuje. Skutečnými vítězi tedy nejsou výrobci nablýskaného spotřebního zboží, ale firmy, jež zajišťují infrastrukturu, která ten posun umožňuje.

Za propadem našeho lockdownového indexu z velké části stojí chatrné byznysmodely. Dvaadvacátého srpna Zoom oznámil meziroční nárůst tržeb o pouhých osm procent, což je nejméně od roku 2019, kdy firma vstoupila na burzu. Tři dny poté ohlásil Peloton pokles kvartálních tržeb téměř o třicet procent ve srovnání s předchozím rokem. Netflixu utíkají předplatitelé k jiným videoplatformám, jako je třeba Disney+. Robinhood propustí čtvrtinu zaměstnanců.

Odeznívající boom práce z domova ovlivnil také poptávku po hardwaru. Celosvětové prodeje osobních počítačů by podle očekávání měly letos poklesnout o deset procent, u mobilních telefonů čekají analytici propad o sedm procent. Úbytek zájmu o hraní videoher a série implozí kryptoměn oslabily poptávku po výkonných procesorech, které se používají k těžení digitálních měn a renderování počítačové grafiky.

Cloud v sedmém nebi

Když se však podíváte za strmé vzestupy a pády spotřební elektroniky, najdete skutečné úspěchy. Trh s infrastrukturními technologiemi využívanými v běžném životě, jako jsou cloud computing, kyberbezpečnost a digitální platby, vzkvétá. Byznys s cloud computingem by měl letos dosáhnout mety 500 miliard, přičemž v roce 2019 neměl trh ani poloviční hodnotu (243 miliard). Tržby globální jedničky v cloudových službách, Amazonu, stále rostou o 33 procent meziročně. V posledních dvanácti měsících tvořily tři čtvrtiny provozního zisku firmy a kompenzovaly skomírající e-commerce byznys Amazonu. Nejbližšími konkurenty Amazonu v cloudových službách jsou Microsoft a Google. Jejich roční tržby rostou meziročně o čtyřicet, respektive o 36 procent.

Facebook v rozkladu. Stane se největší sociální síť digitální ruinou?

Facebook stárne, stejně jako jeho uživatelé. Cool už nikdy nebude, vydělávat ale pořád může.

Cloudifikace vytvořila novou poptávku po kyberbezpečnosti, a to je náš další technologický vítěz. Celkové tržby tří největších veřejně obchodovaných kyberbezpečnostních firem se od začátku pandemie téměř zdvojnásobily. Jejich tržní kapitalizace vzrostla třikrát a od začátku letošního roku se snížila jen nepatrně. Dalším světlým bodem jsou díky lockdownům a sociálním odstupům digitální platby. Tři čtvrtiny uživatelů iPhonů používají Apple Pay (oproti polovině v roce 2019) a devět z deseti amerických maloobchodníků nyní přijímá tuto platební metodu. Téměř 200 milionů lidí v Indii a Číně využilo od začátku covidu poprvé nějakou formu digitálního placení. Třetina dospělých v subsaharské Africe má dnes účet spojený s mobilním telefonem (oproti jedné pětině v roce 2017).

Prasklá bublina mohla potopit největší hvězdy pandemie, ale digitalizaci nezastavila. Skutečnými výherci covidové loterie jsou méně nápadné technologie, které přechod k digitalizaci umožňují. Teprve se uvidí, zda tyto technologie jednoho dne způsobí i růst produktivity. Ale za pandemie se toho každopádně odehrálo mnohem víc než jen lockdownové třeštění.