Vybrané články
z týdeníku The Economist

Paličův ráj. Kolumbijská vláda nahrává černému trhu s alkoholem

Kvůli kolumbijskému státnímu alkoholovému monopolu černý trh jen kvete. Nejvíc z toho těží zločinecké kartely combos.

Paličův ráj. Kolumbijská vláda nahrává černému trhu s alkoholem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Rogelio Gutiérrez z Castilly, divokého severního předměstí kolumbijského Medellínu, vypije lahev chirrinchi, směsi alkoholu, vody a cukru, každý den. Vydělává si na ni hlídáním stolů a židlí u stánku s jídlem, když je dopoledne zavřený. V poledne se sedmašedesátiletý muž s pohledem zastřeným šedým zákalem odšourá k jistému zelenému domu o tři bloky dál. Tam předá pět tisíc pesos (30 korun) muži sedícímu na chodníku. Muž vejde do domu a vrátí se s černou igelitovou taškou. Pan Gutiérrez (není to jeho skutečné jméno) si ji přitiskne na prsa, popojde o pět bloků dál a usadí se pod most pro pěší. Vytáhne z tašky lahev a zadívá se na ni. Nemůže vidět sedlinu na dně lahve s čirou tekutinou.

V zeleném domě sídlí alambique čili nelegální palírna alkoholu. Na severních předměstích Medellínu jsou jich tisíce a každou ovládá některý z combos (zločineckých gangů). Chirrinchi, kterou pan Gutiérrez popíjí, je nejlacinější pálenka, jaká se dá v Medellínu koupit. Tamní palírny vyrábějí také falešné aguardiente, což je anýzový likér, který nesmí chybět na žádné kolumbijské oslavě. Některé vyrábějí i rum a whisky. Každý gang neovládá jenom palírny na svém území, ale také bary a obchody, které prodávají falešný a pašovaný alkohol. V Castille je nesmírně těžké sehnat jakýkoli legální alkohol.

Medellín, druhé největší kolumbijské město a metropole departementu Antioquia, je centrem výroby nelegálního alkoholu. Problém se však týká celé Kolumbie. Palírny na okraji Villavicencia na východě země ovládají povstalci z FARC, kteří odmítli v roce 2016 podepsat mír s vládou. Podle studie vypracované Danielem Ricem, šéfem poradenské společnosti C-Analysis, která radí vládám a firmám, jak postupovat proti organizovanému zločinu, je nelegální až polovina veškerého alkoholu, který se prodává v některých kolumbijských městech.

Koloniální dědictví

Kolumbijská vláda na jedné straně proti nelegálním palírnám bojuje, vlastní politikou však černému trhu nahrává. Nejdůležitější roli v tom hraje státní monopol na destilování a prodej tvrdého alkoholu. V 18. století, ve snaze vydělat na pijáckých výkonech kolonizátorů, ovládla španělská koruna veškerou výrobu aguardiente v zemi (ostatně Španělé tuto pálenku přivezli do Jižní Ameriky). Po vyhlášení nezávislosti v roce 1819 kolumbijská vláda monopol zachovala, a od roku 1886 je dokonce zakotvený v národní ústavě. Ve 20. století „paličská práva“ převedla na 32 poloautonomních regionů, které měly do té doby jen málo jiných zdrojů příjmů.

Alkoholový monopol dává departementům výlučné právo pálit destiláty na svém území. Mohou povolit pouze prodej vlastních značek aguardiente, které mohou samy vyrábět, nebo nakupovat od výrobců patřících jiným departementům. Huila na jihozápadně země například outsourcuje výrobu svého aguardiente Doble Anís departementu Antioquia. Jednotlivé regiony mohou také uvalovat nejrůznější cla a poplatky na dovezené zboží. Příkladem je Cundinamarca, jehož hlavním městem je Bogota. Tamní monopol zajišťuje departementu více než třetinu veškerých příjmů.

Legální alkohol je proto drahý. Lahev Antioqueño, antioquiské verze pálenky aguardiente, tak může stát kolem 40 tisíc pesos. Nikoho potom nepřekvapí, že combos prodávají podstatně levněji.

Na rozdíl od surovin, které potřebují výrobci drog, jsou základní ingredience na nelegální aguardiente laciné a snadno k sehnání. Veškeré vybavení takové alambique obvykle sestává z kýblu nebo podobné nádoby a hadice. Většinu alkoholu (v čisté podobě) Kolumbie dováží ze sousedního Ekvádoru, kde je levnější. Vláda tento dovoz vůbec nesleduje. Kolumbijští kupci si jej mohou pořídit na online tržišti Mercado Libre nebo od výrobců parfémů. Některé palírny v Castille nakupují čistý alkohol z El Arriero, což je obchod v centru Medellínu, který nominálně prodává aromaterapeutické oleje. A část alkoholu dodávají lidé, kteří pracují v departementových palírnách a combos jej prodávají pod rukou.

Lahve dodávají sběrači odpadků. Vyhozené lahve, které najdou kolem barů, prodávají „recyklačním firmám“, které je vymyjí a přeprodají combos. V severním Medellínu byste našli stovky krámků, které dodávají alambiques pytle plné čistých prázdných lahví s etiketami Antioqueño nebo whisky Old Parr a Buchanan’s. Combos vyjdou maximálně na 500 pesos za kus. Lahve zůstávají v palírnách co nejdéle prázdné, protože když je náhodou objeví policie, není jejich skladování žádný zločin, říká bývalý vyšetřovatel černého trhu s alkoholem v Medellínu.

Pálenka ze záchodu

Největší frmol mají alambiques o víkendových večerech. Jejich „mixologové“ namíchají cokoli, co okolní bary potřebují. Recept na aguardiente je prostý: dva díly kohoutkové vody na jeden díl alkoholu a trochu anýzové esence (rovněž nakoupené z El Arriero). Whisky je trochu komplikovanější. Mixologové dodávají podle Rica alkoholu dřevitou chuť tak, že do něj ponoří punčochu plnou pilin. Na hygienu si nikdo nehraje. Běžně se míchá v plechovkách od barev a toaletních mísách.

Každých pár dní se alambiques musejí stěhovat jinam, aby unikly pozornosti. Některé se dočasně usídlí v nějakém domě nebo obchodě, jejichž majitelům zaplatí. V medellínské Čtvrté komuně, což je čtvrť sousedící s Castillou, tak můžete vidět místní, jak si ze restaurace, která inzeruje smažená kuřata, místo stehýnek a křidýlek odnášejí igelitové tašky plné lahví s pálenkou.

V roce 2020 zemřelo podle Ricovy studie v Kolumbii na otravu pančovaným alkoholem přinejmenším 26 lidí. Občas combos používají metanol, který může pijáka oslepit i zabít, ale raději se drží etanolu, aby nepřitahovaly moc pozornosti. Kolumbie nemá ani zdaleka dost policistů, aby dokázala rozbít paličské kartely v Medellínu, Bogotě a dalších městech. Městští a regionální úředníci se naopak nechávají uplácet, aby zase otevřeli bary, které kvůli prodeji nelegálního alkoholu policie nechala uzavřít.

Panu Gutiérrezovi nevadí, že pije nelegální chirrinchi. Jinak by si ji nemohl dovolit, říká. Ale systém podloudných palíren, který udržuje při životě zastaralý kolumbijský destilační monopol, ohrožuje jeho zdraví. Zato byznys combos v takovém prostředí jen kvete.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.