Vybrané články
z týdeníku The Economist

Padesát stupňů? Do roku 2100 ve Středomoří běžná věc

Od poloviny století se budou vlny zabijáckých veder vyskytovat čím dál častěji.

Padesát stupňů? Do roku 2100 ve Středomoří běžná věc
ilustrační foto | Shutterstock.com

Letošní jaro bylo ve Středomoří obzvlášť horké. Při dubnové vlně veder vystoupaly teploty v Alžírsku, Maroku, Portugalsku i ve Španělsku o dvacet stupňů Celsia výš než obvykle. Vědci se donedávna zdráhali tyto meteorologické úkazy připisovat klimatické změně. Dnes jsou si však už téměř jistí. Organizace World Weather Attribution, sdružující odborníky na modelování klimatu, odhaduje, že kvůli skleníkovým plynům hromadícím se v atmosféře vzrostla pravděpodobnost výskytu vln veder zhruba stonásobně.

Ve studii zveřejněné 26. května v NPJ Climate and Atmospheric Science klimatolog Nikolaos Christidis z Hadley Centre rozebírá, co by středomořské a blízkovýchodní státy mohlo čekat v budoucnosti, až bude svět teplejší. Christidisův tým se zaměřil zejména na to, jak často mohou státy v této oblasti očekávat, že rtuť na teploměru vystoupá nad padesát stupňů Celsia.

Bývalo to nemožné

Christidis a jeho kolegové využili data z desítek míst v široké oblasti od Turecka a Španělska po Egypt a Katar. Nejdřív simulovali podmínky z doby před průmyslovou revolucí, kdy ještě lidé významnější měrou nezměnili složení atmosféry. Zjistili, že za takových podmínek byla padesátistupňová vedra prakticky nemožná. Vyskytnout se mohla v podstatě pouze v Saúdské Arábii a na pobřeží Tuniska – a dokonce i tam jen zhruba jednou za století.

 

Potom vědci vytvořili nové modely upravené podle standardního „středního“ scénáře vývoje budoucích emisí. Ten předpokládá, že lidé něco udělají pro zmírnění klimatické změny, ale dojde jen k minimu radikálních posunů v chování. V takovém světě dosáhne v roce 2100 množství oxidu uhličitého v ovzduší 600 částic na milion, přičemž dnes se pohybuje kolem 420 ppm.

Zjistili, že od poloviny století začne pravděpodobnost výskytu alespoň jednoho parného dne s teplotou vyšší než padesát stupňů strmě stoupat všude kromě těch nejchladnějších středomořských oblastí (jako je Španělsko). Do roku 2100 se budou ve Středomoří i na Blízkém východě takové dny běžně vyskytovat přinejmenším jednou za deset let. Horka s teplotami přes 45 stupňů bude přitom oblast zažívat každoročně.

Asfalt teče, lidé se vaří

To s sebou přinese sucha a požáry (rok 2020 byl v Evropě co do lesních požárů druhým nejhorším od doby, kdy se to začalo sledovat; a většinou se to týkalo Středomoří). Při extrémních vedrech se roztéká asfalt, ohýbají koleje a pracovat venku je nebezpečné. Vlny veder už nyní způsobují osm procent úmrtí zaviněných přírodními živly. Velmi vysoké teploty a vlhkost vzduchu dokonce mohou lidem znemožnit ochlazování těla pocením, což by je mohlo zabít. Státy kolem Středozemního moře a na Blízkém východě jsou na horko zvyklé. Ale budoucnost se bude od minulosti hodně lišit.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com