Oživení a byrokracie

Jak se Česko zvedá z následků historicky nejhlubší recese, nastává čas pohnout s tím, co potenciál ekonomického růstu brzdilo vždycky – byrokracie. Teď bude vadit ještě mnohem víc.

Dokud byla plná zaměstnanost a největším problémem podnikatelů bylo, kde sehnat lidi, ubíraly papírování a čas ztracený získáváním úřednických razítek a všemožná „kontrolní činnost“ na hospodářském výkonu nějakou desetinu procenta. Velkým zavedeným firmám to „žralo“ marže, ale na druhé straně jim bariéra vstupu nových konkurentů na trh mnohdy zas až tolik proti srsti nebyla. Opravdovou překážkou byla a je byrokracie pro ty malé, protože nepředstavuje nic jiného než fixní náklad. A co je nejhorší – když je vstupní bariéra dostatečně vysoká, odrazuje lidi od založení vlastní firmičky, nebo jenom živnosti.

To, co bylo otravné, je ovšem zničující v situaci, kdy je ekonomika v recesi. Existují důvody očekávat, že v ní dojde ke strukturální změně, která bude znamenat ztrátu pracovních příležitostí. Pak ty formuláře a inspekce či poplatky všeho druhu zároveň znamenají, že klesající obory a zanikající místa nemá co rychle nahradit. Nežijme v omylu – stát vytváří užitečné džoby jednak draho, jednak za peníze daňových poplatníků. Už vůbec nepomůže snaha řešit situaci nabobtnáváním veřejného sektoru, zejména novými pozicemi v administrativě.

Všechny špatně fungující ekonomiky mají jeden společný znak: podniká se v nich blbě a ideálem je proto buď klidné místo někde v úřadu (nejlépe pod definitivou), nebo alespoň ve firmě chráněné nějakou formou monopolu.

Byrokracie je hydrou, která zatěžuje i fungování ekonomik, které dovedou vytvářet bohatství, a nemusí jít zrovna o vysokou ministerskou pilotáž na centrální úrovni – živnostník se utkává s reglementací kdejakého detailu i přímo v místě podnikání. Podívejte se třeba na archivní příklad z malebného městečka Alexandrie, kam je to co by kamenem dohodil z hlavního města USA. Jedna věc je památkově chránit a dbát o vzhled města, jiná věc je buzerovat s každou prkotinou, což ve zmíněném článku může znamenat ten moment, kdy malé, nezávislé obchody, kavárny a hospůdky skončí a na jejich místo nastoupí provozovny řetězců. Charakter je ten tam.

Opravdová trýzeň ale přichází, když trhliny dostane celý obchodní model, na němž byla centra zejména menších měst založena. Když se lidé začnou znovu vyhýbat společenským akcím v klubech, přestanou utrácet v restauracích a barech, co je nahradí? Obchody určitě ne, ty už „vydrtila“ nákupní centra, případně e-commerce. Když si tuto otázku kladou v prosperujícím Německu, které si na vzhledu zejména malých měst dávalo vždy záležet, víte, že k brodu už není daleko. 

Kde začít? U podmínek pro podnikání. Je sice hezké, že živnostníci už mohou na jednom místě nalézt 1400 (!) potřebných formulářů a že se pracuje na jejich možnosti interaktivního vyplnění a odeslání, ale uznejte, že to „pravé ořechové“ přinese až den, kdy jich tak 90 procent nebude vůbec potřeba.

Týdeník hrot

  • Jak Babiš bohatne na koronaviru
  • Život po Pentě
Objednat nyní