Otrocká olympiáda

Když v roce 2015 Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přiklepl zimní olympijské hry 2022 Pekingu, schytal za to kritiku, protože čínský režim porušuje lidská práva. Jen o pár týdnů dříve Čína pozatýkala po celé zemi stovky občanských aktivistů. Jenže jejím pořadatelským rivalem byl další autoritářský stát: Kazachstán. Demokratické země, jako bylo například Norsko, soupeření dopředu vzdaly. A jen hrstka lidí si tehdy dokázala představit, že Čína v následujících dvou letech vybuduje v Sin-ťiangu gulag, v němž uvězní kvůli odlišnému náboženství a kultuře přes milion Ujgurů.

Západ k Číně momentálně přistupuje v porovnání s okamžikem, kdy MOV dospěl ke svému rozhodnutí, o poznání přísněji. V lednu označila Amerika represe Ujgurů za „genocidu“. Spolu s Británií, Kanadou a Evropskou unií 22. března uvalila sankce na čínské představitele podílející se na zvěrstvech v Sin-ťiangu. Byl to ojedinělý koordinovaný pokus západních mocností vyvinout tlak na Čínu kvůli porušování lidských práv. Jejich nelibost přiživil také ostrý zásah Číny v Hongkongu a fakt, že představuje čím dál větší celosvětovou hrozbu liberálním standardům. Zimní olympijské hry, které mají začít příští rok 4. února, budou patřit k těm nejkontroverznějším v dějinách.

Jako v roce 2008

Zatím se zdá, že žádná ze zemí neodmítne vyslat své sportovce, jako to udělala Amerika, když v roce 1980 bojkotovala letní olympiádu v Moskvě na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu. (Východní blok na příkaz z Moskvy na oplátku bojkotoval letní hry v roce 1984 v Los Angeles.) Stejně tak se neočekává, že by se, navzdory hlasům aktivistů a některých politiků v Americe, Kanadě a Evropě volajících po změně pořadatele, olympiáda přesunula do jiné země. MOV prohlašuje, že olympijské hry jsou o sportu, ne o politice, a že se budou konat.