Vybrané články
z týdeníku The Economist

Otrocká olympiáda

Zimním olympijským hrám v Číně v roce 2022 hrozí bojkot kvůli tomu, jak Číňané zametají s Ujgury.

Otrocká olympiáda
ilustrační foto | Profimedia.cz

Když v roce 2015 Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přiklepl zimní olympijské hry 2022 Pekingu, schytal za to kritiku, protože čínský režim porušuje lidská práva. Jen o pár týdnů dříve Čína pozatýkala po celé zemi stovky občanských aktivistů. Jenže jejím pořadatelským rivalem byl další autoritářský stát: Kazachstán. Demokratické země, jako bylo například Norsko, soupeření dopředu vzdaly. A jen hrstka lidí si tehdy dokázala představit, že Čína v následujících dvou letech vybuduje v Sin-ťiangu gulag, v němž uvězní kvůli odlišnému náboženství a kultuře přes milion Ujgurů.

Západ k Číně momentálně přistupuje v porovnání s okamžikem, kdy MOV dospěl ke svému rozhodnutí, o poznání přísněji. V lednu označila Amerika represe Ujgurů za „genocidu“. Spolu s Británií, Kanadou a Evropskou unií 22. března uvalila sankce na čínské představitele podílející se na zvěrstvech v Sin-ťiangu. Byl to ojedinělý koordinovaný pokus západních mocností vyvinout tlak na Čínu kvůli porušování lidských práv. Jejich nelibost přiživil také ostrý zásah Číny v Hongkongu a fakt, že představuje čím dál větší celosvětovou hrozbu liberálním standardům. Zimní olympijské hry, které mají začít příští rok 4. února, budou patřit k těm nejkontroverznějším v dějinách.

Jako v roce 2008

Zatím se zdá, že žádná ze zemí neodmítne vyslat své sportovce, jako to udělala Amerika, když v roce 1980 bojkotovala letní olympiádu v Moskvě na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu. (Východní blok na příkaz z Moskvy na oplátku bojkotoval letní hry v roce 1984 v Los Angeles.) Stejně tak se neočekává, že by se, navzdory hlasům aktivistů a některých politiků v Americe, Kanadě a Evropě volajících po změně pořadatele, olympiáda přesunula do jiné země. MOV prohlašuje, že olympijské hry jsou o sportu, ne o politice, a že se budou konat.

Podporu neomezili ani korporátní sponzoři. Jak se budou hry blížit, hlasy volající po bojkotech všech druhů budou sílit. Když hostil Peking v roce 2008 letní olympiádu, označovali někteří hry kvůli čínské podpoře Súdánu, jenž se tehdy dopouštěl masového vraždění v Dárfúru, za „genocidní olympiádu“. Ačkoli mezi hrůzy, ke kterým v Sin-ťiangu dochází, nepatří masakry, je pravděpodobné, že tato nálepka se tentokrát uchytí ještě snadněji.

Je možné, že se vůdcové určitých zemí, stejně jako někteří sportovci her nezúčastní.

Americký prezident Joe Biden prozatím nedal vědět, jak se zachová. Vzhledem k tomu, jakým způsobem Amerika popsala čínské jednání v Sin-ťiangu, je však velmi nepravděpodobné, že by se na hrách objevil ať už on osobně, nebo některý jiný čelný představitel USA. Republikánský senátor Mitt Romney tento měsíc napsal, že Amerika by měla vyslat své sportovce, nicméně by měla požádat diváky s výjimkou rodin sportovců, aby na olympiádu nejezdili. Je možné, že se Čína stejně rozhodne pro přísné hraniční kontroly z obav před opětovným rozšířením covidu-19. Japonsko 20. března ohlásilo, že diváci nebudou mít kvůli pandemii přístup na červencové tokijské hry.

Firmy, které hry sponzorují, budou čelit rostoucímu tlaku. Zumretay Arkinová ze Světového ujgurského kongresu, který sídlí v Německu, říká, že spolu s dalšími aktivisty budou, pokud to bude nutné, obcházet tyto firmy „jednu po druhé“ a „veřejně je jmenovat a zostouzet“. Už začali s americkou společností Airbnb. Ta představuje jednoho z hlavních olympijských sponzorů MOV spolu s Coca-Colou, Samsungem a Visou. Airbnb podepsalo sponzorskou smlouvu v listopadu 2019, v době, kdy se o existenci nového gulagu v Sin-ťiangu už vědělo.

Přes 190 organizací reprezentujících zájmy Tibeťanů, Ujgurů a další s Čínou související problematické kauzy, zveřejnilo otevřený dopis šéfovi Airbnb Brianu Cheskému. Vyzývají ho, aby zrušil své sponzorství, jinak „riskuje“, že ho spojení s hrami „pošpiní“. The Economist Airbnb kontaktoval, firma však dopis ani hry samotné nijak konkrétně nekomentovala.

Mluvčí se odvolala na stanovisko zveřejněné v lednu, jež připustilo, že někteří jeho čínští hostitelé porušili pravidla společnosti tím, že odmítali ubytovat hosty patřící k etnickým menšinám. Airbnb se tehdy zavázalo, že diskriminující pronajímatelé budou odstraněni z nabídky služby. Stejný otevřený dopis byl odeslán také výkonnému řediteli Mars Wrigley, Grantu Reidovi, a má být brzy zveřejněn. Výrobce sladkostí uzavřel v prosinci 2019 dohodu s čínským olympijským výborem, podle které se Snickers, arašídy plněná tyčinka od Mars Wrigley, stane „oficiální čokoládou“ olympiády. Společnost na žádost o komentář nereagovala. Na žádost o rozhovor ohledně olympijských smluv nereagovali ani výkonní představitelé Coca-Coly a Visy, kteří mají na starost otázky týkající se společenské odpovědnosti.

Nejsme supervláda

Zumretay Arkinová ze Světového ujgurského kongresu a bojovníci za lidská práva v Tibetu uspořádali 18. března virtuální mítink s představiteli MOV, na kterém přednesli své obavy. V roce 2015 MOV aktivistům sdělil, že čínské úřady během výběrového procesu předložily ohledně lidských práv „záruky“ a že očekává dodržení olympijské charty. (Charta propaguje „dodržování mezinárodních fundamentálních etických zásad“ a „zachovávání lidské důstojnosti“.) Nicméně během pekingské olympiády v roce 2008 si představitelé MOV dávali velký pozor na to, co říkají o čínském porušování lidských práv, přestože v témže roce čínské bezpečnostní složky brutálně potlačily nepokoje v Tibetu.

Představitelé MOV prohlašují, že bojkoty trestají jenom sportovce: sovětská okupace Afghánistánu trvala po moskevské olympiádě dalších osm let. V dobách apartheidu se MOV sice stranil Jihoafrické republiky, podle olympioniků tak ale činil v souladu s rozsáhlým mezinárodním a oficiálně nijak nepodporovaným hnutím. Jihoafrická republika nicméně postrádala politickou a ekonomickou sílu Číny. Prezident MOV Thomas Bach se nechal tento měsíc slyšet, že jeho organizace není „supervládou světa“.

Aktivisté se obávají, že se bude opakovat rok 2008, kdy Čína využila olympiády k tomu, aby předvedla svaly. Na zahajovacím ceremoniálu vystupovaly tisíce čínských skupin včetně dětí nesoucích čínskou vlajku, oblečených do tradičních krojů představujících Tibet a další čínské etnické menšiny. Byla to veřejná oslava velmoci na vzestupu. Se svým znovu nabytým sebevědomím si Čína nadělala nové nepřátele. Pokud budou Číňané dál věznit Kanaďany Michaela Kovriga a Michaela Spavora (jako odvetu za finanční ředitelku Huaweie zadrženou v Kanadě), bude se Kanada, supervelmoc zimních olympiád, hodně zlobit. („Dva Michaelové“ stanuli nedávno po více než dvou letech za mřížemi poprvé před jednodenním soudem.) Pokud bude Čína dál vyvíjet ekonomický tlak na Austrálii, mohou začít sílit hlasy volající po bojkotu i tam. Evropě se nelíbí sankce proti zákonodárcům a akademikům, které na ně Čína 22. března uvalila v reakci na sinťiangské sankce Evropské unie. Pokud nabere olympijský bojkot na síle, bude na vině jak chování Číny v zahraničí, tak zvůle na domácí půdě.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní