Otázka za pěkných pár desítek miliard

Co přijde na podzim? „Rozplatí“ se znovu dlužníci, až moratorium a všechny vládní korporátní dávky skončí?

Otázka za pěkných pár desítek miliard
Podle čerstvých statistik ČNB dosáhl objem bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům ke konci července 1,146 bilionu korun. | Tomáš Turek týdeník HROT

Statistikové upravili čísla za letošní druhé čtvrtletí a oproti loňsku se česká ekonomika podle nich meziročně propadla o minus jedenáct procent, o tři desetiny hlouběji, než zněl předběžný odhad. 

O výhře se samozřejmě mluvit nedá ani náhodou, ale realita byla o jeden procentní bod méně zlá než třeba prognózy České národní banky, natož pak medián (střední hodnota) odhadů pádu od bankovních analytiků, který byl o 3,1 procentního bodu horší.

Ani v mezinárodním srovnání to není katastrofa, ale nesvědčí to o tom, jak to vláda zvládá, ale mnohem spíše o tom, jak tvrdě zasáhla pandemie některé ekonomiky včetně těch velkých. Konkrétně Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu ohlásil, že Německo kleslo meziročně o 11,7 procenta a mezičtvrtletně o 9,7 procenta (v Česku 8,7 procenta). Všichni bezprostřední sousedé Česka, s čestnou polskou výjimkou, dopadli hůře. 

Zahraniční obchod jako závaží

Jestli v sobě upřesněná data skrývají nějaké překvapení, pak je to vývoj investiční aktivity, která sice meziročně spadla skoro o pět procent, ale mezičtvrtletně díky stavebním investicím podle ČSÚ vzrostla. Zahraniční obchod byl tím, co táhlo ekonomiku nejvíce dolů – zahraniční poptávka se zasloužila o více než tři čtvrtiny celkového hospodářského poklesu (7,9 procenta z 11 procent). Vývoz oproti stejnému období loňska spadl o 23,3 procenta, pro srovnání v Německu o 22,2 procenta. Mimochodem, v Česku meziročně méně než v Německu rostly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (plus 1,8 procenta oproti 3,8 procenta), zatímco v případě domácností u nás spadly o 7,6 procenta a v Německu o velmi vysokých 13 procent. 

 

V Česku i Německu je podobné chování firem i domácností – na obou stranách hranice se snaží vytvářet pohotové hotovostní rezervy, a byť jsou v Německu nižší úrokové sazby (je zde i nižší inflace), málokdo se chce zadlužovat.

Vklady rostou

Podle čerstvých statistik ČNB dosáhl objem bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům ke konci července 1,146 bilionu korun. Úvěr není zadarmo, a sotva se lze divit, že dokud mohou, budou podniky raději žádat o nevratné výpomoci typu částečné refundace mzdových nákladů prostřednictvím programu Antivirus, který byl prodloužen, a dosud na ně padlo přes 20 miliard korun. Tedy zhruba tolik, kolik mají  firmy do 500 zaměstnanců podle ČNB zažádáno v rámci programu Covid 3 spravovaného komerčními bankami – k 21. srpnu 21,69 miliardy korun. O úplně jiných penězích mluvíme v případě odkladů splátek firemních úvěrů – splátkové moratorium se týkalo skoro 15 procent celkového objemu, tedy něco přes dvě stě miliard korun. Zatím, a to před půl rokem nečekal nikdo, stále rostou vklady v bankách: u nefinančních podniků v červenci stouply oproti předchozímu měsíci o vysokých 17,6 miliardy korun (včetně devizových účtů), živnosti přihodily tři miliardy korun a domácnosti téměř 18 miliard.

Kombinací toho všeho je, že podle ČNB bylo ke konci července v selhání pouze 3,1 procenta podnikových úvěrů, což je sice na úrovni historických minim, ale otázkou nikoli za milion, ale za hodně miliard je, jak a zda se dlužníci znovu „rozplatí“, až moratorium a všechny ty vládní korporátní dávky skončí.

 

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní