Ostrá hra o umělou inteligenci

Bez velkých fanfár vstoupilo lidstvo do fáze vývoje, jež mu může otevřít dveře k ovládnutí vesmíru i samo sebe – nebo také může být fází poslední. Evropská unie jako první z technologických mocností planety pověřila svoji exekutivu, aby vypracovala pravidla využití digitálních technologií, jimiž se v budoucnu budou řídit nejen lidé, nýbrž především stroje a software, které jsou – zjednodušeně řečeno – samy schopné se učit, a spadají tak do jinak vágně definované kategorie umělé inteligence (AI, artificial intelligence). Na začátku května Evropská komise s návrhem takových pravidel přišla.

Ačkoli jde jen o první krok, je zřejmé, že Evropané sázejí na konzervativní přístup s důrazem na ochranu veřejnosti před zneužitím takových technologií. Američtí zákonodárci se zase netají tím, že vývoj v Evropě sledují; v Bruselu se tak jedná o mnoho. Některé obory AI již v klidu využívají, aniž by koho napadlo se nad tím pozastavit (sledování mezinárodní kontejnerové přepravy). Jiná využití – jako například technologie umožňující rozeznávat obličeje, přijímací řízení na střední a vysoké školy, schvalování úvěrů – jsou však nesmírně citlivá.

Šéfové amerických firem, jež tvoří špičku vývoje, reagovali na první nástřel pravidel se smíšenými pocity. V průzkumu, jejž narychlo zorganizoval americký deník The Wall Street Journal, potvrdili existenci dvou protichůdných argumentů. Na straně jedné má konzervativní přístup EU výhodu v tom, že spotřebitelé se budou méně chytat do pastí, o nichž často nemají ani tušení. To zase může napomoci větší důvěře veřejnosti v AI obecně; bez ní budou mít průkopníci novot těžkou pozici, řekl WSJ viceprezident firmy DataRobot Ted Kwartler.