Vybrané články
z týdeníku The Economist

Olympijské minové pole

Sponzorovat olympiádu už dávno není žádný med. Jedné hrozí bojkot, druhou by asi bylo nejlepší zrušit.

Olympijské minové pole
ilustrační foto | Profimedia.cz

Ať už je řeč o kuchyni, nebo o výrobě aut, Japonci jsou puntičkáři. Pro tokijskou olympiádu to však ani zdaleka neplatí. Kvůli covidu-19 a pomalému tempu očkování není doteď jisté, jestli letní hry v Japonsku (které se měly původně konat už před rokem) uvidí přímo na místě nějací diváci. Tedy pokud se vůbec uskuteční.

Organizátoři tvrdí, že hry budou. Celá ta situace brnká na nervy každému, kdo na tuto sportovní událost ladí formu. Řeč je pochopitelně o atletech, ale také o finančních svalech olympiády - korporátních sponzorech. Žádný velký sponzor zatím z her oficiálně nevycouval, ale někteří v zákulisí vyzývají k dalšímu odkladu. Asahi Šimbun, oficiální mediální partner olympiády, označil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru hry uspořádat za „pokrytecké“. Z jedinečné příležitosti ukázat světu svou značku v plném lesku se tokijská olympiáda stává reputačním minovým polem.

Prodej a vydělej

Olympijský komercialismus má hluboké kořeny. Logo Kodaku se při úplně prvních moderních hrách v roce 1896 dokonce objevilo na oficiální výsledkové listině. Do nové éry vstoupil olympismus v roce 1984 na hrách v Los Angeles. Tenkrát olympiádu poprvé zafinancoval velký byznys. Organizátoři vsadili na to, že si značky jako McDonald’s nebo Buick rády zaplatí exkluzivitu ve svých produktových segmentech. Přesně to se také stalo a olympiáda v LA vykázala zisk. Od té doby skončilo jen málokteré pořadatelské město v zisku, protože před konáním her musejí utratit miliardy dolarů za stadiony a dopravní stavby.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit