Okřídlený Kalašnikov boduje. Jak drony mění situaci na bojištích

Levné drony mění poměry sil na světových bojištích. Turecko se díky nim stalo nepřehlédnutelnou mocností.

Okřídlený Kalašnikov boduje. Jak drony mění situaci na bojištích
ilustrační foto | Profimedia.cz

Loni v únoru, kdy si většina světa začala nasazovat roušky a vyslovovat nové sousloví covid-19, vytáhla vojska syrského prezidenta Bašára al-Asada proti ustupujícím povstalcům ve městě Idlíb nedaleko turecké hranice. Ofenziva měla -s podporou Moskvy - ukončit léta trvající občanskou válku. Tanky ruské výroby se jen valily pouští. Nálety během jediné noci pozabíjely stovky tamních civilistů i ozbrojenců. Mezi nimi bylo i na třicet vojáků turecké armády, jež povstalce proti Asadovi podporuje. Idlíb byl ztracen; byla otázka desítek hodin, než nad ním syrská armáda získá nadvládu zpět.

V oněch následujících hodinách se však stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Protivzdušnou obranu syrské armády začaly napadat zhruba dvanáctičlenné skupiny neznámých letounů, které se vůbec neukazovaly na radarech. Ruský obranný raketový systém Pancir-Sl nebyl mnoho platný; jednotlivé body syrské obranné sestavy popadaly jako domino. Místo aby triumfálně vkročili do ulic Idlíbu, museli se Asadovi lidé potupně stáhnout.

Joystick a monitor

Piloti oněch neznámých letounů nebyli připoutáni v kokpitech, vydáni napospas protileteckým střelám. Seděli v klidu nějakých sto až sto padesát kilometrů od bojiště za tureckou hranicí, před obrazovkou, v ruce joystick. Když Syřané nějaký letoun přece jen sestřelili, maximálně pokrčili rameny.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit