Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Česká města musí akutně řešit, jak se v zimě obejít bez ruského plynu. Spoléhají na čerpadla i biometan.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uklidňuje, že i kdyby Kreml úplně zastavil dodávky plynu do Česka, domácnosti bez něj nikdy nebudou. Přesto už některá města včetně Prahy a Brna začínají řešit, jak se bez této strategické suroviny obejít – respektive čím a jak ji nahradit, aby se byty mohly v zimních měsících vytápět a rodiny měly na čem vařit.
Problémem nejsou ani tak rodinné domy, které mohou přejít například na vytápění tepelnými čerpadly, ale hlavně činžáky a paneláky se společnou plynovou kotelnou nebo výtopnou. Nepůjde přitom o nic levného, přechod na jiné zdroje vyjde městské pokladny na miliardy korun, i když část nákladů pokryjí státní a evropské dotace.
Například v Praze se zemní plyn využívá zejména k vytápění. Odebírá ho přibližně 180 tisíc domácností a další desítky institucí a firem. Celé město protopí přibližně jednu desetinu celkové spotřeby plynu v Česku. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu) už uvedl, že zvýšení energetické soběstačnosti se po ruském útoku na Ukrajinu stalo absolutní prioritou. „Nejde jenom o energetickou bezpečnost, ale také o zajištění udržitelné ceny energií pro obyvatele,“ poznamenal Hlubuček.
Právě dálkové vytápění pražských domácností je jednou z oblastí, na které se chce vedení Prahy zaměřit. Plány má hodně smělé. Soustředí se zejména na Císařský ostrov, kde stojí Ústřední čistírna odpadních vod. Město tam chce vybudovat samostatné energocentrum, které bude za pomoci série velkokapacitních tepelných čerpadel získávat z odpadní vody tepelnou energii. Nejprve do blízkých čtvrtí Dejvice a Veleslavín, posléze také do Holešovic a do území Bubny-Zátory.
Pokud tento záměr vyjde, stane se pražské energocentrum největším zařízením na výrobu tepla (a případně i chladu) z tepelných čerpadel v zemi. Hotovo by mělo být v řádu několika let, přičemž tepelná čerpadla by měla být poháněna elektřinou z fotovoltaických panelů. Hlavní město chce získat také vlastní zdroje plynu, ovšem nikoli toho zemního. „Již jsme prosadili, aby v Ústřední čistírně odpadních vod vznikla výrobna biometanu, přičemž první etapa bude uvedena do provozu ještě letos, a pokud se ukáže jako ekonomicky efektivní, může se její kapacita v čase několikanásobně zvýšit,“ řekl náměstek Hlubuček.
K výrobě biometanu slouží takzvané vyhnívací nádrže, které se nacházejí zhruba uprostřed Střeleckého ostrova. Biometan je plnohodnotnou náhradou klasického zemního plynu, ale může se používat také jako palivo do aut. „Jako druhý vlastní zdroj ekologického biometanu chceme vlastní bioplynovou stanici na zpracování vytříděné biosložky komunálního odpadu, která by mohla být uvedena do provozu okolo roku 2025,“ dodal Hlubuček.
S tímto plánem už souhlasila i městská rada. Stanice by mohla vyrábět desítky tisíc tun biometanu ročně. „Městské odpadové bioplynové stanice jsou integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku, Miláně či ve Vídni. Energie v podobě biometanu je zde často využívána například jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb,“ uvedl před časem generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Opozice se na současné plány dívá spíše kriticky. „Řešením podle vedení Prahy je aktualizace jimi schváleného klimatického plánu, který za tři roky nesnížil emise oxidu uhličitého ani o gram. Podporuji záměr využívání alternativních zdrojů energie, ale jediné, co nyní vidíme od současného vedení radnice, je destabilizace Pražské plynárenské, kterou jsme již v minulém roce marně upozorňovali, aby reagovala na zvýšení cen na burze.
Nyní hrozí, že bude přijímat klienty s negativní marží. Co opravdu rád vidím, je práce Petra Fialy na obnovení jednání o plynovodu Stork II a snaha zakoupit část kapacit budoucích LNG terminálů v Polsku,“ uvedl Bohuslav Svoboda (ODS), lídr kandidátky Spolu do podzimních komunálních voleb a kandidát na pražského primátora.
Podle pražského zastupitele Patrika Nachera (ANO) je zapotřebí především aktualizovat Klimatický plán hlavního města, který počítá s výdaji do roku 2030 ve výši 230 miliard korun. Náměstek Hlubuček slíbil, že aktualizaci by chtěl ještě do začátku léta předložit pražské radě a následně zastupitelstvu.
Aby omezilo závislost na ruském plynu, oprášilo Brno staré plány na výstavbu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany. V moravské metropoli nyní činí podíl plynu při výrobě tepla osmdesát procent, zbývajících dvacet se získává spalováním odpadu v podniku SAKO Brno.
S plánovaným rozšířením technologií v provozu tepláren Brno-sever o kotel na biomasu a navýšením kapacity městské spalovny by k zajištění dodávek tepla stačila od roku 2025 zhruba polovina dosavadního množství plynu.
„Výroba ze štěpky by vykrývala asi patnáct až dvacet procent, teplo ze SAKO Brno by zajistilo třicet procent,“ říká generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. A pokud by se do města přivedl horkovod z Dukovan, na čemž by se podílely právě i Teplárny Brno, byla by moravská metropole energeticky soběstačná. Teplárny Brno zásobují teplem sto tisíc domácností odhadem s 250 tisíci lidmi. V Brně přitom žije zhruba 380 tisíc obyvatel.
Myšlenka na horkovod vznikla už v minulosti, a v roce 2008 byla dokonce zpracována studie proveditelnosti, ale o dva roky později byl projekt pozastaven, protože město nebylo schopno garantovat dostatečnou spotřebu. Po ruské agresi na Ukrajině se situace výrazně změnila. „Jako Brno jsme závislí na ruském plynu. Nedovedeme říct, jaká bude cena plynu a jestli k nám bude plyn z Ruska putovat. Nemáme žádnou jistotu dodávek plynu z Ruska,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
O tomto plánu už mluvila s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také se šéfem Skupiny ČEZ Danielem Benešem. „Pokud existují vhodné podmínky pro bezemisní výrobu elektřiny a tepla zároveň, je to příležitost, kterou musíme využít. Je to současně cesta k energetické soběstačnosti pro moravskou metropoli,“ uvedl Beneš. Pokud by šlo všechno podle plánů, horkovod dlouhý 42 kilometrů by mohl být vybudován do šesti let. Jeho cena by byla několik miliard korun, investorem by byl právě ČEZ. Podle primátorky Vaňkové by bylo možné čerpat státní nebo evropské dotace až do čtyřiceti procent.
Skupina ČEZ přitom podobný horkovod právě staví, a to z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Je dlouhý 26 kilometrů a náklady se blíží 1,7 miliardy korun. „Zahájení dodávek předpokládáme v roce 2023,“ uvedl mluvčí elektrárny Marek Sviták. Teplo z Temelína by mělo pokrýt třetinu potřeb jihočeské metropole.
