Boj o odškodnění za uhlí. Německé firmy jdou proti sobě

Menší firmy na německém energetickém trhu si stěžují, že zejména společnost RWE bude štědře odškodněna za konec používání hnědého uhlí. Spor řeší i Evropská komise.

Boj o odškodnění za uhlí. Německé firmy jdou proti sobě
Těžba uhlí - ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Odškodnění velkých energetických firem za odklon od těžby a spalování uhlí v elektrárnách narazilo v Německu na odpor. Menší hráči na energetickém trhu – hlavně lokální poskytovatelé elektřiny – požadují od Evropské komise, aby zastavila německé platby pro hnědouhelné společnosti.

Firmy se obávají, že velcí hráči – v tomto případě se skloňuje zejména koncern RWE – budou oproti menší konkurenci neoprávněně zvýhodněni a posílí svou pozici na trhu s energiemi. V případě, že Brusel nezastaví platby v rámci kontroly státní podpory, obrátí se na soudy, napsal ekonomický list Handelsblatt

Jádrem sporu je kompenzace za ukončení těžby hnědého uhlí. Kromě RWE se připomíná i společnost LEAG, jež patří do impéria EPH Daniela Křetínského a PPF Investments. RWE má získat 2,6 miliardy eur, LEAG má přislíbeno 1,75 miliardy.

Pokud se výplata odškodnění nezastaví, chce konkurence napadnout platnost celého postupu, potvrdila právnička Ines Zenkeová z advokátní kanceláře Becker Büttner Held, jež zastupuje menší dodavatele elektřiny. Samotná Evropská komise už vyjádřila pochybnosti ohledně dohody s velkými těžaři uhlí a na začátku března zahájila hloubkovou kontrolu celého postupu.

Složitě dojednaný plán o konci uhlí do roku 2038, který schválily obě komory německého parlamentu, je v ohrožení, domnívá se německý deník. V případě hnědého uhlí bylo odsouhlaseno přímé odškodnění a také závazek na rekultivaci území, černouhelné zdroje mají z trhu zmizet prostřednictvím energetických aukcí. 

Mluvčí RWE kritiku „neoprávněného“ odškodnění jednoznačně odmítl. Suma ve výši 2,6 miliardy eur prý ani zdaleka nepokryje náklady na uzavření dolů i elektráren. 

Německé ministerstvo hospodářství tvrdí, že finanční náhrady provozovatelům uhelných elektráren jsou právně přípustné a přiměřené. Kontrola Komise má potvrdit správný postup ve „složitých věcech“ a Berlín bude na šetření konstruktivně spolupracovat, hájí se ministerstvo. 

Konkurence to ale vidí jinak. Miliardové kompenzace zejména pro RWE umožní postupný přechod společnosti na nové zdroje, což handicapuje ostatní hráče na trhu s energiemi. Už nyní jsou při výrobě energie v nevýhodě a kompenzace tento rozdíl ještě zvýrazní. 

Koncern RWE si měl zajistit výhodnou pozici na německém trhu dohodou s dalším gigantem E.ON. Tu už v roce 2019 schválila Evropská komise. Loni společnost RWE oznámila, že výrazně zvýšila produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, naopak stále méně terawatthodin připadá na spalování hnědého i černého uhlí. Koncern z Porúří získal prodejem značky Innogy část větrných a solárních parků od E.ON a stal se silným hráčem i v sektoru obnovitelných zdrojů. 

Odškodnění má být minimální

Kritika výše odškodnění by se mohla setkat s pochopením v Bruselu. Komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová už prohlásila, že kompenzace musí být nastaveny na nezbytné minimum. Miliardy eur od německé vlády mohou být posouzeny jako neslučitelné s pravidly EU.

Německé firmy, které uhlí nespalují, připomínají, že výše odškodnění byla vyjednávána netransparentně a neodpovídá výši předpokládaných ušlých zisků z uhelných bloků, protože se jejich provoz stává kvůli drahým emisním povolenkám nerentabilním. Odvolávají se na názor odborníka na energetiku a klimatickou politiku Felixe Matthese z think-tanku Öko-Institut. 

Matthes loni uvedl, že odškodnění je pro RWE i LEAG zhruba o miliardu eur vyšší, než by odpovídalo realitě. Nelíbí se mu zejména paušální platby za odstavení hnědouhelných elektráren. Tvrdí také, že uzavření hnědouhelných dolů není tak finančně náročné, jak provozovatelé tvrdí. 

Kritika zazněla rovněž od odcházejícího ředitele koncernu E.ON Johannese Teyssena. Odklon od uhlí vyjde německé daňové poplatníky zbytečně draho, protože by uhelné zdroje stejně musely rychle skončit kvůli vysokým cenám emisních povolenek. 

Řada neziskových organizací v Německu poukázala na fakt, že ministři německé vlády nechtějí sdělit bližší informace, jak k celkové sumě odškodnění pro RWE a LEAG dospěli. Nelíbí se jim ani časový rámec pro „vypínání“ uhelných zdrojů až do roku 2038. Zkomplikuje to splnění klimatických cílů v celé EU. K tomuto názoru by se mohla přiklonit i Evropská komise. 

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní