Odpadky proti energetické krizi
Česko na energie zpracovává jen dvanáct procent komunálního odpadu. Do roku 2030 to má být třetina
Není to tak dávno, co se pod pojmem odpadové hospodářství skrývala výhradně přeprava z bodu A do bodu B, tedy typicky od domácí popelnice na skládku, zavzpomínal Peter Kurth, prezident Evropské asociace odpadového hospodářství (FEAD). Dnes jsou však úkoly sektoru výrazně širší a dotýkají se prakticky všech sfér ekonomiky, od primárního roztřídění přes zajištění surovin pro průmyslovou výrobu, produkci energií až po omezení vzniku CO2. A to vše při snaze o maximální redukci toho, co nakonec na skládce opravdu skončí.
„Množství odpadu roste rychleji než HDP, rychleji než populace a rychleji než recyklační kapacity EU. V prvé řadě proto potřebujeme zastavit produkci takového množství odpadu, dále pak zlepšit sběr a zpracování toho, čemu nemůžeme zabránit,“ prohlásil evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius na nedávné konferenci Vyšší energetická a materiálová bezpečnost v zemích EU, kterou organizovala Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) a týdeník Hrot byl jejím mediálním partnerem.
Stále vysoká míra skládkování
Řečníci se shodli, že sektor může sehrát klíčovou roli při současných výzvách Evropy, tedy při zajištění zdrojů pro průmysl a boji proti energetické i klimatické krizi. Zvýšení podílu recyklovaných materiálů může významně navýšit dostupnost surovin, které se dnes dovážejí z dalekých zemí. „Využití surovin z recyklovaného materiálu pomůže zachránit 96 procent některých kovů,“ nastínil Kurth. To povede i k omezení produkce skleníkových plynů. Jak totiž upozornil Sinkevičius, právě při těžbě a zpracování surovin dnes vzniká polovina světových emisí.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
