Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

TikTok a zneužívané děti. Čínské sociální síti hrozí obrovské pokuty

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Odkud přijde další vlna covidu?

Co přijde po britské, indické a jihoafrické verzi viru? Datová analýza našla nejžhavější ohniska mutací.

Odkud přijde další vlna covidu?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Od začátku roku 2020, kdy vědci poprvé osekvenovali virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, identifikovala Světová zdravotnická organizace (WHO) celkem pět jeho „znepokojivých variant“. Ta poslední, nazvaná omikron, byla poprvé objevena v listopadu a v současnosti je dominantní v řadě zemí v Americe i Evropě. Během následujících týdnů a měsíců se má stát dominantní variantou na celém světě. Omikron dokáže obejít vakcínami vytvořenou imunitu a šíří se ještě rychleji než delta. Jeho subvarianta BA.2 je patrně ještě nakažlivější. Tyto kmeny pravděpodobně nebudou poslední. V tuto chvíli nedokáže nikdo říct, jak se bude virus dál vyvíjet, ale výzkumníci z datové firmy Airfinity se pokusili alespoň zmapovat, odkud se s nejvyšší pravděpodobností vynoří další varianta.

Na safari až jindy

Mutace jsou nahodilý proces, proto také „úspěšné“ nové varianty vznikají na místech, kde dochází k mnoha mutacím. Airfinity pracuje s hypotézou, že se tak nejsnáze děje tam, kde je jen málo lidí naočkováno a kde mnozí trpí oslabením imunitního systému. V tělech lidí s oslabenou imunitou žije virus podstatně déle, protože má jejich organismus problém se s ním vypořádat, což zase dává viru víc času úspěšně zmutovat. U těchto lidí je také menší pravděpodobnost, že si po očkování vytvářejí protilátky, takže jsou méně chráněni proti riziku reinfekce.

Z výzkumu Airfinity vyplynulo, že nejpravděpodobnějšími místy vzniku nové varianty jsou Burundi, Tanzanie, Demokratická republika Kongo, Jemen a Nigérie. Ve čtyřech uvedených afrických státech bylo do konce ledna proti koronaviru plně naočkováno jen necelých šest procent obyvatel. V Burundi, které datoví analytici z Airfinity považují za nejrizikovější, jich bylo jen 0,05 procenta. V Jemenu, kde od roku 2014 zuří občanská válka, prošlo kompletním očkováním do konce ledna jen 1,1 procenta lidí.

 

V chudých zemích představuje obrovský problém distribuce vakcín – v mnoha z nich chybí nezbytná infrastruktura, především stabilní dodávky elektřiny, bez nichž není možné očkovací látky skladovat při nízkých teplotách. Dalším problémem je neochota nechat se očkovat. A Airfinity zohlednilo i výskyt čtyř známých faktorů, které oslabují imunitní systém – HIV, rakovinu, chronický zánět ledvin a nedávnou transplantaci orgánu. Ve všech pěti nejrizikovějších zemích bylo nejzásadnějším negativním faktorem HIV. V Tanzanii má HIV téměř pět procent obyvatel mezi 15 a 49 lety.

Stoprocentní to není

Analýza má své limity. Nebere například v potaz odlišnou míru ochrany, kterou poskytují různé vakcíny proti covidu, přirozenou imunitu, dopad hustoty osídlení na přenos nebo možnosti léčby covidu pro imunokompromitované pacienty. Samotný odhad počtu pacientů s poškozenou imunitou je obtížný – model, o nějž se data opírají, kalkuluje jen s několika zdravotními komplikacemi. Zcela pomíjí jiné, jako například těžkou cukrovku prvního typu nebo revmatoidní artritidu. A aby to nebylo tak jednoduché, ne všichni lidé s tímto onemocněním musí být nutně imunokompromitovaní.

Přesto studie Airfinity naznačuje, kde bychom mohli hledat případné nové varianty viru. A kam bychom měli nasměrovat zvýšené dodávky vakcín a posílit očkovací programy.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.