Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Tři zajímavé patenty Apple, které by mohly brzy spatřit světlo světa

Prohlédněte si několik unikátních patentů společnosti Apple, které mají naději, že se v blízké budoucnosti stanou samostatným produktem či jeho součástí.

Prohlédněte si několik unikátních patentů společnosti Apple, které mají naději, že se v blízké budoucnosti stanou samostatným produktem či jeho součástí.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Očkovací právo, nebo povinnost?

Dopad zavedení povinného očkování je zdánlivě malý, ale potenciálně klíčový.

Očkovací právo, nebo povinnost?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Do čtyřiadvaceti hodin poté, co francouzské úřady vyhlásily, že budou vyžadovat, aby se každý před vstupem do veřejných prostor prokázal dokladem o absolvované vakcinaci nebo negativním testem na covid-19, se na očkování přihlásil milion lidí. Další země Francii následují: Itálie zavedla politiku „vakcína, nebo test“ v polovině října. Jak efektní může toto pravidlo být? Francouzská reakce byla masivní, ovšem mnoho z onoho milionu zájemců by se stejně nechalo naočkovat. Průzkumy veřejného mínění v Americe ukázaly, že většina dosud nenaočkovaných nemá v plánu na tomto stavu cokoli měnit.

 

Když je to nové

Vzhledem k tomu, že vakcína proti covidu-19 je nová, reakce na její povinnou aplikaci se bude pravděpodobně lišit od té, kterou vyvolává povinné očkování dětí již zavedenými vakcínami. Historie nám však i tak nabízí relevantní data týkající se tvrdých odpůrců vládních nařízení.

Souvislost mezi úředně nařízeným očkováním a jeho skutečným absolvováním je u standardních očkování v dětství nejednoznačná. Většina Evropy se těší vysoké proočkovanosti i bez zavedení této povinnosti, zatímco v chudých zemích bývají nařízení častěji porušována. Dokonce ani v případě zemí se stejným HDP na hlavu neplatí, že by se očkovalo víc tam, kde je očkování povinné – možná proto, že k nátlaku se uchylují úřady jen na místech s nízkou proočkovaností.

 

Jinou možností, jak vyhodnotit vliv zavedení povinnosti se naočkovat, je zkoumání změn po zavedení nových nařízení. Dlouhodobý nárůst proočkovanosti v Ugandě se zpomalil poté, co země zavedla očkování povinně. Začala však vakcinaci vyžadovat až poté, co bylo naočkováno osmdesát procent dětí. 

Na povinnosti záleží

V bohatých zemích pomohla nařízení jen trošku. Austrálie v roce 2016 zrušila výjimku pro odpůrce z přesvědčení. Míra proočkovanosti proti dětské obrně se následně zvýšila o tři procenta. Po zavedení nové očkovací povinnosti v letech 2017 a 2018 (kvůli nárůstu počtu lidí nakažených nemocemi, proti nimž máme účinné vakcíny) zaznamenala Itálie vyšší počet očkování proti spalničkám a Francie proti meningitidě typu C. Šestice zemí, jež od roku 2000 zpřísnily očkovací povinnost, zaznamenala v průměru nárůst počtu vakcinovaných o 2,2 procenta.

Nejlepší důkaz toho, že na povinnosti záleží, najdeme v Americe. V některých tamních státech jsou výjimky možné jen z lékařských důvodů, jinde je udělují i na základě náboženského nebo filozofického přesvědčení. Po zohlednění vlivu demografických a politických charakteristik, jež mají na míru proočkovanosti také vliv, zjistíme, že ve státech s menším množstvím výjimek je počet očkovaných o 1,1 procenta vyšší než v těch, kde je výjimek nejvíce. 

 

To je na první pohled jen velmi malý rozdíl. Vzhledem k tomu, že proočkovanost logicky nemůže přesáhnout sto procent, zmůže toho povinně nařízené očkování na místech s již tak vysokou mírou proočkovanosti jen málo. U chorob, jako jsou spalničky, je navíc k dosažení kolektivní imunity zapotřebí, aby bylo očkovaných 95 procent populace. I pár procentuálních bodů tak může rozhodnout o tom, jestli se nemoc v případě výskytu začne masově šířit, nebo bez povšimnutí vyšumí.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.