O rychlosti konce uhlí rozhodne byznys

Obejdeme se bez uhlí? Kolik nás vlastně bude stát omezení produkce oxidu uhličitého?

O rychlosti konce uhlí rozhodne byznys
ilustrační foto | Sev.en Energy

Uhlí hraje v současné době stále velmi důležitou roli ve stabilizaci energetické sítě, a to nejen v Česku. S Pavlem Farkačem, analytikem skupiny Sev.en Energy, a Blahoslavem Němečkem, partnerem globální poradenské společnosti EY, se podíváme na to, jaké jsou možné cesty dekarbonizace a čím uhlí v budoucnu vůbec nahradit. Uhelnou energetiku významně ovlivňuje legislativa EU a na národní úrovni tzv. Uhelná komise, která doporučila harmonogram konce spalování uhlí v České republice. Jak bude v budoucnu vypadat energetika bez uhlí, se dozvíte v 7. epizodě Energetického podcastu.

Česká republika má dostatečně velké zásoby uhlí na zajištění své elektroenergetické soběstačnosti a také se stále jedná o cenově nejdostupnější zdroj tepla a elektrické energie. Nicméně globální trend je jasně daný, a to je cesta dekarbonizace. Panuje všeobecná shoda, že na odklon od spalování uhlí je zapotřebí mít rovněž dobře nastavené nástroje, které se dokážou vyrovnat se sociálně-ekonomickými dopady, jež s sebou dekarbonizace přinese. Jedná se zejména o oblast teplárenství, tedy o to, jak vytápět běžné domácnosti. „Já vidím jako největší výzvu umět se citlivě vypořádat s odklonem od spalování uhlí v sektoru teplárenství. Klasické elektrárny umíme předělat na plyn mnohem jednodušeji než teplárny, které budou vyžadovat velký zásah do základní struktury,“ říká Blahoslav Němeček. Podle Němečka uhlí v teplárenství nahradí převážně zemní plyn a v budoucnu by to mohly být další plyny jako bioplyn nebo biometan.

Velký vliv na to, co se bude na poli fosilní energetiky dál dít, včetně harmonogramu odklonu od spalování hnědého uhlí v České republice, má na starosti tzv. Uhelná komise. Ta doporučila jako datum konce využívání uhlí v ČR rok 2038. Podle Němečka i Farkače není toto datum nejspíše definitivní, a to i s ohledem na nové, ambicióznější cíle dekarbonizace, které schválila Evropská rada v prosinci 2020. „Doporučení Uhelné komise beru spíše jako takový vyslaný signál. Co bude skutečně rozhodovat o naplnění cílů dekarbonizace, bude svět peněz a byznysu, který se ji bude snažit ještě více urychlit,“ myslí si Němeček. Nynějším plánem Evropské komise je snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990, což podle představitelů Evropské komise povede k tzv. klimatické neutralitě EU do roku 2050. „Myslím, že v EU nikdo o uhlí po roce 2050 neuvažuje a tím je horizont jeho konce jasně daný,“ doplňuje Farkač.

Celkem 10 uhelných elektráren je vedle jaderných bloků páteří české energetiky a podle Němečka nejde přijmout ukvapená rozhodnutí. Třeba je násilně vypnout a potom se divit, že se systém hroutí a hledají se drahá alternativní řešení, jako se to stalo například v Německu.

Transformace celé energetiky je velký úkol, tradiční zdroje jsou za velkých nákladů modernizovány, aby splnily přísné limity EU. Mnoho nadnárodních korporací už dnes požaduje energie z obnovitelných zdrojů. Sami dodavatelé energií, aby si zajistili vlastní existenci a vyhověli požadavkům svých klientů, budou nejspíše investice do obnovitelných zdrojů tvrdě požadovat. Podle Farkače se možná obejdeme bez uhlí i před rokem 2038, ale určitě se neobejdeme bez uhlí a zároveň bez plynu, který také produkuje CO₂. „Osobně jsem skeptikem, že dokážeme vyrábět elektřinu do roku 2050 zcela bez fosilních zdrojů. Ale možná mám jen málo bujnou fantazii,“ dodává Farkač. Více se o budoucnosti energetiky dozvíte v 7. epizodě Energetického podcastu.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní