Nový král energetiky: fotovoltaika

Aktuální vydání energetického výhledu Mezinárodní energetické agentury uvádí, že se solární energie dostala na historické cenové minimum v řadě velkých ekonomik. Zlevňuje rychleji, než organizace předpokládala před dvěma lety.

Nový král energetiky: fotovoltaika
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svém výhledu počítá s turbulentním obdobím kvůli dopadům covidu. Znamená to také nejistou budoucnost pro globální využívání energie v následujících 20 letech. Nejpravděpodobnějším scénářem je stále větší využívání obnovitelných zdrojů, kterým ostatní zdroje, zejména fosilní, nebudou moci konkurovat. Už nyní je solární energie nejlevnější ve své historii a v dalších letech bude kralovat energetickému trhu. Přispívají k tomu také dotace v řadě států. 

„Solární energie se stává novým králem světových trhů s elektřinou. Na základě současného nastavení politik států to povede k tomu, že každý rok po roce 2022 stanoví rekordy v nových instalacích,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Pokud vlády a investoři ještě zintenzivní své úsilí při prosazování čisté energie, bude růst solární i větrné energie ještě působivější, míní šéf organizace, jež vznikla v roce 1974 pod hlavičkou OECD. 

Výhled do roku 2040 počítá ve všech scénářích – optimistických i pesimistických – s tím, že podíl obnovitelných zdrojů bude růst. Jde jen o to, jak rychle. Je to způsobeno i tím, že solární energie je o 20 až 50 procent levnější, než se před dvěma lety myslelo. IEA ale odmítla uvést, kdy dojde k takzvanému ropnému vrcholu a spotřeba ropy začne klesat. Producenti ropy sdružení do organizace OPEC nicméně počítají s tím, že k němu dojde až v roce 2040.

Emise nebudou klesat

Mezinárodní agentura navíc připouští, že pokud hlavní ekonomiky světa nezačnou aktivněji provádět klimatickou politiku, spotřeba zemního plynu do roku 2040 poroste o 30 procent. To by znamenalo, že emise skleníkových plynů nebudou v následujících letech – i přes snižování spotřeby uhlí – klesat. 

Pokud chce svět výrazněji snižovat svou uhlíkovou stopu, musí zásadně reformovat všechny sektory v ekonomice, nejen energetický sektor. Jedním z faktorů, jak se přiblížit uhlíkové neutralitě okolo roku 2050, o které hovoří EU nebo OSN, bude změna chování všech lidí. Například tím, že většina populace bude pracovat třikrát týdně z domova.

Letošní vydání podrobné analýzy, jež má v plné verzi téměř 500 stran, častěji zmiňuje scénář SDS (Sustainable Development Scenario), který počítá s tím, že se země budou snažit naplnit cíle Pařížské dohody a udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia.  

Levnější půjčky na zelené zdroje

Velkým posunem oproti analýzám v předchozích letech jsou odhady ceny různých technologií při výrobě elektřiny. Zejména solární zdroje, ale i větrné turbíny jsou až o 50 procent levnější, než IEA odhadovala v posledních dvou letech. To souvisí také s tím, že náklady na půjčky pro obnovitelné projekty jsou nižší než na fosilní nebo jaderné zdroje. Zejména na fotovoltaiku jsou nízké – jak ve Spojených státech, tak v rámci EU. Naopak nejvyšší náklady na financování mají jaderné projekty

Kapitálové náklady na jednotku vyrobené elektřiny z fotovoltaiky se pohybují v rozmezí 2,6 až pěti procent v USA a Evropě, v případě Číny to je pět procent, v Indii okolo deseti procent. Cena za vyrobenou megawatthodinu solární elektřiny se může pohybovat i pod 20 dolary. I proto je tento druh elektřiny nejlevnější v historii, konstatuje zpráva. Cena je nižší než elektřina vyrobená v nových uhelných elektrárnách a zhruba na stejné úrovni jako v již postavených uhelných zdrojích v Číně a Indii. Také větrná energie se stává stále více konkurenceschopnou. 

Obnovitelné zdroje přeskočí uhlí

Obnovitelné zdroje by měly z 80 procent pokrýt vyšší poptávku po energiích do roku 2030. Po roce 2025 mají vystřídat úlohu uhlí jako největšího energetického zdroje na světě. To bude znamenat i vyšší nároky na stabilizaci přenosových soustav, častější využívání technologií akumulace elektřiny a také rychlejší reakci na změnu poptávky. 

Přechod k solární energii bude doprovázen rychlejším odklonem od uhelných zdrojů. Tento trend dále urychlí ekonomická situace po koronaviru, kdy se budou ve větší míře uzavírat nerentabilní uhelné elektrárny a investice budou naopak směřovat do zelených zdrojů.

Celková instalovaná kapacita solárních a větrných zdrojů poroste do roku 2040 téměř sedmkrát. Hydroelektrárny i jaderné zdroje mají přidat 55 procent. Nízkouhlíkové zdroje (obnovitelné plus jádro) budou za 20 let tvořit 44 procent globálního energetického mixu, přičemž loni se podílely na energetickém mixu 19 procenty. Podíl uhlí se má naopak snížit na deset procent. I přes rychlé změny, ke kterým v energetice dochází, nemůže svět počítat s nulovými emisemi CO₂ dříve než v roce 2070, předpovídá IEA.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní