Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Kyjev chce vytvořit speciální válečný tribunál za válku na Ukrajině pro ruského diktátora Putina. Západní země ale nemají na „Norimberk 2.0“ jednoznačný názor.
Jak potrestat ruského diktátora a válečného zločince Vladimira Putina za rozpoutání války na Ukrajině, která vede k bombardování nemocnic, k mučení a zabíjení nevinných civilistů? Kyjev už dlouhé měsíce přesvědčuje mezinárodní společenství, že je nutné vytvořit speciální mezinárodní tribunál, který bude soudit i vysoce postavené politiky Ruska zodpovědné za největší ozbrojený konflikt v Evropě po roce 1945. Mělo by se jednat o novodobou kopii norimberského soudu s nacistickými zločinci právě po skončení druhé světové války.
Nyní jsou na Ukrajině (a v některých zemích EU) souzeni jednotliví ruští vojáci za páchání válečných zločinů. K nim by ale nikdy nedošlo, kdyby k invazi na suverénní stát nevydal rozkaz bez formálního vyhlášení války Putin.
„Žádný z válečných zločinů by se na Ukrajině nestal, kdyby válka nezačala,“ zdůraznil britský odborník na mezinárodní právo a ředitel Centra pro mezinárodní soudy a tribunály na University College London Philippe Sands. Samotný rozkaz napadnout sousední zemi vnímá jako „matku všech zločinů“.
I proto souhlasí s tím, aby se vyšetřovatelé zločinů soustředili na vedení ruského státu a byl zřízen speciální tribunál pro jeho potrestání. A v tom jej podporuje ukrajinský stát. „Děláme všechno pro to, abychom takový tribunál vytvořili,“ řekl na konci listopadu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V mezinárodním právu se jedná o málo vídanou věc. Přímo za agresi a zločiny proti míru nebyl po druhé světové válce nikdo odsouzen (za genocidu byli speciálním soudem OSN pro Jugoslávii souzeni Slobodan Milošević, Radovan Karadžić, Ratko Mladić), i když s tím od roku 2010 počítá Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. Některé státy autoritu soudu neuznávají, jsou mezi nimi Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael.
Nizozemská rozvědka nicméně v červnu uvedla, že se ruští agenti snaží do struktur soudu infiltrovat, aby získali informace, které soud shromažďuje o válečných zločinech Rusů na Ukrajině.
Teoreticky je možné obvinit Putina, členy jeho vlády a nejvyšší velení ruské armády z podezření ze spáchání válečných zločinů, jako jsou útoky na nemocnice. Mezinárodní trestní právo počítá s tím, že za určitých podmínek může soudní řízení probíhat bez přítomnosti obžalovaných. Odsouzení Putina i bez jeho přítomnosti by výrazně omezilo jeho svobodu pohybu a bylo by důležitým signálem pro celý svět.
Speciální soud kromě Ukrajiny podporují východoevropské země, jako je Polsko nebo Česko. Naopak některé velké země EU, jako je Německo nebo Francie, s podporou Norimberku 2.0 pro Putina a spol. váhaly či stále otálejí.
„Některé země mohou invazi odsoudit, ale nechtějí úplně zavřít dveře jednání s Moskvou,“ řekl už v létě k opatrnému přístupu části zemí Andrij Smyrnov, zástupce náčelníka ukrajinského generálního štábu. Francie nicméně na začátku prosince jako jedna z prvních velkých hráčů mezinárodní politiky tribunál, který by soudil i Putina, podpořila. Podporu má také u bruselských organizací, v Evropském parlamentu i u Evropské komise.
O smysluplnosti speciálního soudu se snaží přesvědčit politiky v Berlíně nebo ve Washingtonu i právník Anton Korynevyč z ukrajinského ministerstva zahraničí. Američané se zatím k tomuto nápadu stavějí nejednoznačně, ale velvyslankyně Beth Van Schaacková pro globální trestní soudnictví už naznačila, že požadavek Kyjeva dává smysl.
Pokud by projekt podpořil i Washington, mohl by soudu poskytnout své zpravodajské informace. Naopak podle Korynevyče debaty s německými politiky a poslanci zatím tak povzbudivé nejsou. Vstřícnost k tomuto návrhu projevili z vládních stran zatím politici FDP a Zelených. Argumentují tím, že by bylo pro mezinárodní spravedlnost špatnou vizitkou, pokud budou za válečné zločiny souzeni jen řadoví vojáci, ale jejich velitelé a prezident nikoli.
Kritici speciálního tribunálu pro Putina, Lavrova a spol. se obávají, že se tím podkope práce soudu ICC v Haagu a naopak hrozí politizace celého procesu. „Byl bych raději, kdyby německá vláda prosazovala změnu statutu ICC, která by umožnila vyšetřování agrese i bez souhlasu agresora,“ namítá například právní expert na mezinárodní zločiny z Evropského centra pro ústavní a lidská práva v Berlíně Andreas Schüller.
