Republikáni žádají nové sankce proti Rusku kvůli Nord Streamu

Republikánští senátoři žádají změnu legislativy, jež umožní uvalit sankce na Rusko kvůli ropovodu pod Baltem. Kreml tím ohrožuje bezpečnost jejich spojenců v Evropě, tvrdí.

Republikáni žádají nové sankce proti Rusku kvůli Nord Streamu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Spojené státy by měly uvalit na Rusko nové sankce kvůli dokončenému plynovodu Nord Stream 2, jenž pod mořem spojuje přímo Rusko s Německem a obchází stávající plynovody vedoucí přes Polsko a Ukrajinu. Žádají to v americkém Kongresu senátoři před projednáváním zákona o národní obraně NDAA, který se každoročně schvaluje jako koncepce obranné politiky USA. Prezident Joe Biden upustil od sankcí už na začátku tohoto roku.

Zejména republikáni tvrdí, že nové podmořské potrubí poškozuje jejich spojence v Evropě, konkrétně zmiňují Ukrajinu. Navrhují, aby uvalení sankcí na firmy spojené s provozem ropovodu bylo ze zákona povinné. Mezi vlivnými senátory to je Jim Risch z výboru pro zahraniční vztahy Senátu, novelu zákona podpořil i texaský Ted Cruz nebo Tom Cotton z Arkansasu.

Biden se v minulých měsících dohodl s končící německou kancléřkou Angelou Merkelovou, že Amerika už nebude torpédovat projekt podporovaný Kremlem s tím, že Německo podpoří investice do obnovitelných zdrojů na Ukrajině. Risch zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin začal po ústupku Bidena omezovat tranzit zemního plynu přes Ukrajinu a země posiluje vojenské jednotky u hranic se západním sousedem. 

Biden ignoruje vůli Kongresu

„Dokud bude administrativa ignorovat vůli Kongresu, budeme i nadále prosazovat legislativu, jež chrání naše spojence a zájmy v Evropě,“ prohlásil Risch s dovětkem, že je nutné čelit projektům Kremlu, jež posilují jeho vliv v Evropě. Senátor za Ohio Rob Portman zdůraznil, že uvalení sankcí je zásadní pro podporu evropské nezávislosti a energetické bezpečnosti. Jeho kolega zvolený za Wisconsin Ron Johnson tvrdí, že dodatek k zákonu má sloužit jako kontrola Putinových „zhoubných“ aktivit.

Řada pozměňovacích návrhů slouží senátorům k tomu, aby do obranné politiky prosadili své priority. Kromě protiruských sankcí mnoho návrhů odráží obavy z čínských vojenských schopností. Některé z nich chtějí zabránit možné čínské invazi na Tchaj-wan. Kongres schválil tento zákon posledních šedesát let v řadě. 

Více peněz na zbraně pro Kyjev

Risch také navrhuje, aby Washington posílil podporu Kyjevu, od roku 2022 do roku 2026 by se měla zvýšit na 500 milionů dolarů ročně. Za tyto prostředky by měla Ukrajina nakupovat americké zbraně. Ministerstvo zahraničí může rovněž uvolnit prostředky na výcvik ukrajinských jednotek a také posílit ochranu země před kybernetickými útoky. 

Ruský plyn v posledních měsících do Evropy z Ruska neproudil v takovém množství jako v minulých letech. Je to způsobeno tím, že si země EU objednaly z Ruska méně plynu. Cena plynu pro evropský trh v tomto roce rostla až na 120 eur za megawatthodinu, nyní se obchoduje za sedmdesát eur. Na počátku roku to bylo pouze osmnáct eur.

Vysoké ceny plynu způsobily problémy řadě energetických společností v Evropě, a to zejména menším podnikům, které nabízejí výhodné tarify. V Česku ukončila činnost firma Bohemia Energy, jež měla 900 tisíc zákazníků. 

Prezident Putin odmítá kritiku, že by přes Gazprom a dodávky plynu do EU tlačil na rychlé zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německý regulátor má o zprovoznění rozhodnout do začátku ledna. 

Ruský plynárenský gigant už oznámil, že začal přes plynovod Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko, opět čerpat plyn do Německa a měly by se doplnit zásoby fosilního zdroje v evropských zásobnících. Analytici upozorňují, že teprve příští týdny ukážou, zda Rusko chce zmírnit obavy před manipulací ceny a dodávky do Evropy dlouhodobě zvýší. Aby toho nebylo málo, nově běloruský diktátor Alexandr Lukašenko pohrozil EU, že zastaví tranzit plynu, pokud jeho země bude čelit novým sankcím Unie kvůli problémům s uprchlíky na hranicích s Polskem a Pobaltím.