Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Sultán Erdoğan a Orbán v zářivé zbroji tvrdí, že „chtějí vítězit společně“. Vládci Maďarska a Turecka si slíbili prohloubení vzájemných vztahů, implicitně na úkor Západu.
Richard III. by byl dal za koně království. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan o lichokopytníky nijak zvlášť nestojí (zejména prý poté, co jej jeden takový shodil ze hřbetu), ale stejně jej dostal. Stalo se toto pondělí, kdy mu jej věnoval jiný svrchovaný vládce své země – „Šéfmaďar“ Viktor Orbán.
Erdoğana to stálo podstatně méně, než co nabízel nešťastník Richard: stačil mu elektromobil, jímž pro změnu on podaroval Orbána.
Erdoğan byl v Budapešti podruhé během posledních čtyř měsíců. Maďarsko se tak jako jediná nominálně západní země dostalo do společnosti Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Ázerbájdžánu a Kataru coby nejčastějších letošních hostitelů tureckého vůdce.
Není divu. Maďarsko i Turecko jsou součástí NATO; Maďaři jsou členskou zemí Evropské unie, zatímco turecká žádost o členství tamtéž se zadrhla a dnes existuje jen na papíře. Oba vůdci jsou tedy teoreticky spojenci Západu či jeho součástí, ale v praxi tak nejednají.
Orbán provozuje otevřeně proruskou politiku, kdežto Erdoğan, jemuž válka na Ukrajině přihrála iluzi mezinárodní důležitosti, vydírá obě strany konfliktu rovným dílem. Budapešť a Ankara jako jediní členové NATO neratifikovaly švédský vstup do Aliance, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu. Když máte takové spojence, k čemu jsou vám nepřátelé?
Začátkem tohoto měsíce Erdoğan podmínil tureckou ratifikaci švédské kandidatury do NATO schválením turecké žádosti o americké stíhačky F-16 ze strany Washingtonu. Na tiskové konferenci po vzájemném pondělním setkání k této otázce ani jeden z vůdců nic neřekl. Podle maďarské prezidentky Katalin Novákové, která se s tureckým vůdcem rovněž setkala, se však během Erdoğanovy návštěvy rozšíření NATO na přetřes dostalo.
Oficiálním důvodem Erdoğanovy návštěvy bylo sté výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů. (Turci a Maďaři samozřejmě udržovali čilý kontakt i předtím, například v roce 1526 u Moháče.)
Během tiskové konference Orbán prohlásil, že jeho země „hledá spojence, se kterými můžeme vyhrát“, aniž by specifikoval, co a proti komu má Maďarsko vyhrát. „Velkým plánem je, že Turci a Maďaři budou v 21. století vítězit společně,“ řekl. Od dob zmíněné bitvy u Moháče tedy došlo k významnému diplomatickému posunu.
„Chceme dále posílit naše vazby v oblastech, jako je obrana a energetika, kde již máme nastavenou plodnou spolupráci,“ potvrdil řečený posun Erdoğan. Dodal, že cílem obou zemí je navýšit objem vzájemného obchodu na šest ze současných čtyř miliard dolarů.
Oba lídři, muži s přiznaným sklonem k autoritářskému stylu vládnutí, také podepsali deklaraci, která jejich vztahy posouvá na „úroveň pokročilého strategického partnerství“. Orbán to označil za „výraz nejužší, přátelské, bratrské a politické spolupráce“.
Maďarský vůdce bude politickou, bratrskou, přátelskou a nejužší spolupráci potřebovat jako sůl. Těsně před schůzkou se sultánem zablokoval na půdě Evropské unie padesát miliard eur pomoci Ukrajině, když předtím sám vyinkasoval miliard deset. Za co?
Když ostatní členské země schvalovaly zahájení procesu přijetí Ukrajiny, opustil sál (a nepoužil tedy právo veta, jež v té věci náleží kterékoli členské zemi EU). Ostatní Evropané mu za to byli vděční, a tak odblokovali zmíněných deset miliard eur. Ty by mimochodem doputovaly z Bruselu do Budapešti již v roce 2021, kdyby Orbán doma dodržoval civilizované zvyklosti.
Orbán zároveň poznamenal, že jeho odchod ze sálu nehraje roli, protože pravidla EU nechávají schvalovat každý z postupných kroků rozšíření zvlášť. Budapešť tak bude mít možnost ukrajinské členství blokovat kdykoli jindy.
Orbán tak dostal z evropského summitu, co chtěl (peníze), aniž by jej to přinutilo k faktickým ústupkům kvůli Ukrajině. Je však možné, že ač vyhrál bitvu, dal do pohybu válku, kterou bude vyhrávat jen obtížně. Evropané se bleskově dohodli, že pokud Orbán zablokuje pomoc Ukrajině ještě v lednu, dají do pohybu mechanismus vyplacení řečených padesáti miliard eur na mezivládní úrovni a Maďarsko prostě obejdou.
Zároveň v Evropě sílí hlasy volající po zrušení práva veta v klíčových existenčních otázkách Unie. Orbánovi by to vyrazilo z ruky silnou páku, jíž může zbytek Evropy vydírat.
Navíc už nemá spojence v Polsku, jež jej za minulé vlády krylo před spuštěním článku 7 Smlouvy o EU, jehož aktivace může znamenat ztrátu hlasovacích práv na půdě Evropské rady či Rady ministrů. A v takovém případě se Orbánovi mnoho jiné bratrské, nejužší a přátelské politické podpory než té turecké nedostane.
