Nosit trenky nestačí

Hodně štěstí, málo pláče, do roka dva kudrnáče. Tak zní jedna z již legendárních hlášek z filmu Jak básníci přicházejí o iluze. Splnit si to poslední přání je pro mnoho párů čím dál těžší. Stále více z nich si nemůže pořídit dítě přirozeným početím a je nuceno vyhledat pomoc odborníků. Každoročně se u nás narodí zhruba pět procent dětí ze zkumavky. Reálně hrozí, že do patnácti let bude uměle počata až polovina dětí. Z umělého oplodnění se tak stává super byznys, v němž se každoročně protočí zhruba čtyři miliardy korun a suma v následujících letech ještě poroste. Více k tématu najdete v novém vydání Hrotu, včetně toho, jak se chovat, když si chcete „pořídit dítě“ bez návštěvy kliniky. Vyměnit slipy za trenýrky v tomto případě rozhodně nestačí. 

O tom, jak skvělý byznys může léčba neplodnosti být, svědčí transakce uzavřená na sklonku loňského roku, kdy investiční fond Hartenberg, založený Jozefem Janovem (s penězi Andreje Babiše), prodal minoritní podíl ve společnosti FutureLife (specializuje se mimo jiné na léčbu neplodnosti) přednímu světovému investičnímu fondu CVC Capital Partners. 

Loňský rok ostatně vůbec přál velkým prodejům. Hodně českých miliardářů neodolalo dobrým podmínkám na trhu a zbavilo se části svých firem. Například miliardář Radovan Vítek prodal 5,5 procenta skupiny CPI Property Group za 7,6 miliardy korun americkému fondu Apollo. Živo bylo i na trhu fúzí a akvizic. Což mimo jiné dokládá na konci roku akcionáři posvěcená fúze bankovních aktiv skupiny PPF a Monety. Vznikne třetí největší banka v zemi. Letošek už tak plodný být nemusí, všeobecné veselí a aktivitu mohou dost citelně přibrzdit vysoké úroky. 

Pořádně živo bylo loni i v českých luzích a hájích, i když asi ne tak, jak by si jejich majitelé přáli. Po letech relativního klidu v nich začíná opět bujet pytláctví. Na rozdíl od devadesátých let, kdy lesy plundrovaly organizované skupiny, které zastřelenou zvěřinu prodávaly na černém trhu, teď převažují případy, kdy zvěř pytlák prostě jen zastřelí pro radost ze zabíjení a mrtvé zvíře nechá v lese. O duševním zdraví takových jedinců asi není třeba se rozepisovat. Doba, kdy pytláctví patřilo k těžkým zločinům, měla něco do sebe. 

V novém vydání Hrotu najdete i další skvělé texty a nové informace. Třeba přehled vědeckých objevů, na kterých se v roce 2021 podíleli čeští vědci a vědkyně. Nebo rozhovor se šéfkou Unileveru v Česku Michaelou Franekovou, podle které nejsou čeští spotřebitelé tak konzervativní, jak se traduje. Příjemné čtení.