Výstavba Nord Streamu 2 pokračuje. Testuje se reakce USA

Ruské lodě pokračují v pokládání potrubí v Baltském moři u německého pobřeží. Německo čeká na reakci americké strany a nového prezidenta Joea Bidena. Odmítá uvalení sankcí na evropské firmy, které se projektu účastní.

Výstavba Nord Streamu 2 pokračuje. Testuje se reakce USA
Výstavba plynovodu Nord Stream 2, ilustrační foto | Shutterstock.com

Situace okolo výstavby plynovodu Nord Stream 2 je dlouhodobě vyhrocená. Zjednodušeně se dá říci, že se z projektu rozšíření kapacity podmořského plynovodu stalo zásadní geopolitické téma, jež rozděluje Spojené státy a Evropskou unii.

Amerika varuje před závislostí Evropy na ruském plynu a nabízí americký zkapalněný zemní plyn LNG, který by se dovážel tankery do terminálů v evropských přístavech. Ani v rámci EU nepanuje na projektu shoda. Obchází prý Polsko a ekonomicky poškozuje Ukrajinu. Naopak německé energetické firmy tvrdí, že bez dalšího ruského plynu není možné se rychle zbavit závislosti na uhlí. 

Každopádně tvrdý přístup Donalda Trumpa – výhrůžka sankcemi všem firmám, jež se na projektu podílejí – projekt fakticky zastavil. Nyní se znovu čeká, jak budou reagovat americké úřady v době, kdy Bílý dům v lednu obsadí Joe Biden a klíčové posty připadnou dalším demokratům. 

Pokládat potrubí začala opět ruská loď Fortuna v oblasti Darß – u německého pobřeží v Meklenbursku – Předním Pomořansku. Ze zpráv pro ostatní námořní lodě vyplývá, že Fortuna operuje v jižní části Baltského moře. Jedná se o úsek dlouhý 2,6 kilometru v německých vodách. Zbývá položit asi 150 kilometrů potrubí. Kromě německého úseku jde hlavně o dánské vody v okolí ostrova Bornholm

Zkouška trpělivosti

Testuje se tím reakce americké administrativy, napsal německý deník Süddeutsche Zeitung s poukazem na to, že stavba plynovodu výrazně zatěžuje německo-americké vztahy. Technicky vzato nemá jít o porušení amerických sankcí, protože tu je moře mělké, okolo 30 metrů, a sankce se vztahují na pokládku ve větší hloubce. 

Projekt se fakticky za poslední rok nepohnul, protože se z pokládky kvůli hrozbě amerických sankcí stáhla švýcarská společnost Allseas. Zbývá dokončit hlavně složitější operaci okolo dánského ostrova Bornholm. Aktuální reakce americké úřadující velvyslankyně v Berlíně Robin Quinvilleové je ale i nadále nekompromisní. „Nyní je čas, aby EU a Německo zavedly na stavbu plynovodu moratorium,“ řekla.

Podle diplomatky musí Moskva pochopit, že EU nebude tolerovat její škodlivé chování (míněna byla otrava opozičního politika Alexeje Navalného). To by znamenalo, že by se musela odepsat investice ve výši 9,5 miliardy eur. 

Americký diktát

Na německé politické scéně ale převládá názor, že si čtvrtá největší ekonomika světa nemá od Spojených států nechat diktovat, od koho bude odebírat zemní plyn. Šéf poslanců vládní SPD Rolf Mützenich v německém parlamentu prohlásil, že se země musí připravit na tvrdou konfrontaci. A mít k dispozici i protiopatření v případě amerických sankcí. 

Například tím, že by se vytvořila nová organizace – nadace na ochranu klimatu. Pod její hlavičkou by se Nord Stream 2 dokončil. Účelem nadace by formálně bylo zabezpečit dodávky energie. Na protiamerickou strunu hrají i poslanci Levice (Die Linke), kteří vzkazují, že Evropané nepotřebují od Američanů chránit před něčím, čím se necítí být ohroženi.

Německá vláda doufá, že Bidenův postoj bude méně nekompromisní. V americkém zákoně o obranném rozpočtu, který schválil americký Kongres a prezident Trump hrozí jeho vetováním, jsou totiž pasáže, jež sankce vůči plynovodu zmírňují. 

Třeba tím, že by se celá věc měla přednostně řešit diplomatickou cestou a případné sankce mají být s dotčenými vládami konzultovány. Naopak by sankce mohly být uvaleny na firmy, které se sice na výstavbě přímo nepodílejí, ale z projektu mají prospěch. Jedná se o pojišťovny, které pojistí lodě, které potrubí pokládají v moři. Ohroženy mohou být i firmy, jež vydávají certifikaci na provoz plynovodu. 

Mluvčí projektu Nord Stream AG, konsorcia firem, kde drží ruský Gazprom 51 procent, nechtěl spekulovat o dopadech nového amerického zákona. Zdůraznil, že podle usnesení Evropské komise jsou takové sankce porušením mezinárodního práva. Šéfka komise Ursula von der Leyenová označila v listopadu uvalení amerických sankcí na evropské firmy za nepřijatelné.

Týdeník hrot

  • Testování ve školách je vládní trapas
  • Čím se liší konzervativec od liberála?
Objednat nyní