Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví se zabývají rozsáhlým výzkumem vlivu onemocnění covid-19 na spánek.
Průběžná data ukazují, že u více než třiceti procent pacientů se po prodělání covidu objevily živé sny a více než sedmnáct procent lidí trpí nočními můrami. Nejčastějším problémem je však nespavost.
Právě poruchy spánku jsou jedněmi z nejčastějších dlouhodobých následků po prodělaném covidu-19. Konkrétní mechanismus vzniku těchto postkoronavirových potíží dosud není znám, některé hypotézy ale zmiňují možné poškození nervové soustavy – buď přímým působením viru, nebo sekundárně v důsledku imunitní reakce těla.
„Vůbec nejčastějším problémem je nespavost, která se může projevovat problémy s usínáním, narušenou kontinuitou spánku nebo naopak probuzením v brzkých ranních hodinách. Tento problém udává více než šedesát procent účastníků našeho výzkumu, a to bez ohledu na tíži akutního průběhu onemocnění covid-19,“ uvedla Tereza Dvořáková, vědecká pracovnice Národního ústavu duševního zdraví.
Při dlouhém trvání má nespavost vliv na celkovou kvalitu života a psychickou i fyzickou výkonnost. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřují primárně na parasomnie – skupinu onemocnění, která se projevují abnormálním chováním či prožitky ve spánku.
„V souvislosti s prodělanou koronavirovou infekcí se může zcela nově objevit například náměsíčnost, noční můry nebo projevy svědčící pro tzv. RBD (porucha chování v REM spánku), kdy pacienti během noci předvádějí své sny. Mohou mluvit, křičet, gestikulovat, kopat nohama nebo třeba i spadnout z postele,“ sdělila doktorka Dvořáková.
Na tyto problémy následně upozorní pacienta jeho partner nebo si je sám uvědomí, když ve spánku shodí předměty z nočního stolku nebo se zraní. „V některých případech může jít o první známku závažnějšího neurologického onemocnění, proto je v tomto případě vhodné vyšetření ve spánkové laboratoři na specializovaném pracovišti,“ doporučila Dvořáková.
Co by měli dělat lidé v případě, že se u nich některé ze spánkových poruch objeví? „Pokud vás po prodělaném onemocnění trápí noční můry, nadměrně živé sny nebo abnormální chování ve spánku, můžete se obrátit přímo na naše pracoviště a zapojit se do probíhající studie. Vyšetření ve spánkové laboratoři pomůže stanovit jasnou diagnózu a zvolit adekvátní léčbu. Zapojit se můžete rovněž vyplněním dotazníku na www.neurocovid.cz,“ uvedla doktorka Dvořáková.
U spánkových poruch platí, že prvním krokem k jejich řešení jsou vždy režimová opatření a důsledné dodržování pravidel spánkové hygieny. Pravidelnost, optimální prostředí ke spánku a omezení kofeinu, alkoholu a nikotinu v podvečerních a večerních hodinách jsou nedílnou součástí léčby.
Pokud nic nepomáhá, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc – v případě nespavosti je nejlepší obrátit se na praktického lékaře, který mnohdy dokáže problém řešit sám nebo pacienta odkáže na odborníka ve svém okolí.
„Mimo farmakologické léčby se u pacientů s nespavostí s úspěchem setkává také psychoterapie zaměřená specificky na spánek – kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, která pomůže řešit problém dlouhodobě a prolomit začarovaný kruh obav z usínání a následné nespavosti, do kterého se nemocní s postupem času dostávají,“ konstatovala Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví.
