Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Nikoli dojezd a cena auta, ale možnost dobíjení. Klíčový parametr je pro automobilky neřešitelný. Výroba elektrických aut roste, infrastruktura se ale buduje pomalu.
Německý manažer Jonas Martin může sloužit autoprůmyslu jako odstrašující příklad. Jeho oblíbenými vozy jsou německé značky BMW, Mercedes a Audi. Při koupi nového elektromobilu ale nakonec sáhl po Modelu 3 od Tesly. Rozhodnutí nebylo motivováno cenou ani kvalitou vozu, ale možností jej dobíjet. Kupce přesvědčila síť rychlonabíječek firmy Elona Muska.
„Dojezd, ale hlavně síť dobíjecích stanic v Evropě byla hlavní kritéria pro rozhodování,“ zdůraznil Martin. Řada nabíjecích stanic vyžaduje složitou administraci, několik členských karet pro externí dobíjecí stanice, několik aplikací. Proto vybral americkou firmu, která má v tomto ohledu před evropskou konkurencí náskok. Tato zkušenost bude zásadním faktorem pro to, jak se bude na trhu s elektromobily jednotlivým značkám dařit.
Navíc stoupají obavy, že s nárůstem elektromobilů bude u nabíjecích stanic stále větší tlačenice. Jejich počet totiž neroste tak rychle jako počet prodaných aut. Objem investic do infrastruktury pro nabíjení je mnohem menší než investice do produkce vozů s akumulátory, zdůraznil Eric-Mark Huitema z Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).
Podle něj je současná situace velmi nebezpečná pro další rozvoj elektromobility a pokračování trendu dekarbonizace osobní dopravy. „Růst počtu elektromobilů se zastaví, pokud spotřebitelé dospějí k závěru, že jednoduše není dostatek nabíjecích míst,“ varoval Huitema.
Dlouhá debata o tom, zda má být jako první vybudována infrastruktura a pak se mají budovat kapacity pro produkci elektrovozů, nyní postrádá smysl. Automobilový trh se už vydal cestou k co nejrychlejší produkci co největšího počtu aut se zásuvkou. V srpnu elektromobily a plug-in hybridy předběhly v Evropě prodeje osobních vozů s naftovým motorem. Společnost Jato uvedla, že zelené vozy tvořily 21 procent prodejů, vznětové motorizace měly podíl 20 procent.
Ještě před pěti lety tvořily „nafťáky“ v západní Evropě polovinu prodaných aut, elektromobily a hybridy jen čtyři procenta. A v září byl nejprodávanějším vozem Model 3 od Tesly, poprvé v historii elektromobil. Prodalo se ho téměř 26 tisíc kusů. Na druhém místě se umístil Renault Clio s 18 tisíci. Zatímco prodeje elektromobilů rostou, statistiky se u tradičních aut meziročně zhoršují. Částečně to je způsobeno problémy automobilek s čipy a dlouhými čekacími lhůtami na dodání vozů.
Julia Poliscanova z neziskové organizace Transport & Environment potvrdila, že se trh s elektromobily v Evropě rozjíždí a vozy s bateriemi se začínají stávat masovou záležitostí. Kupuje si je řada lidí, kteří bydlí v bytových domech, a dostupnost nabíjení začíná být problém.
V letech 2017 až 2020 vzrostl prodej elektromobilů v rámci EU šestkrát, počet nabíječek ale rostl jen dvakrát, potvrdil Huitema. Stanice jsou rozmístěné nerovnoměrně, hlavně v bohatších zemích EU, jako je Nizozemsko nebo Německo. Navíc nabíječky provozuje řada firem s různými systémy placení.
Cíl Bruselu snížit do roku 2050 emise v dopravě o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990 znamená, že není čas na pomalé budování infrastruktury pro elektromobily, zdůraznil Johannes Pallasch z německého centra pro nabíjecí infrastrukturu. Kromě investic je problémem také přesvědčování úřadů na lokálních úrovních, postěžoval si.
„Pouze s nabíječkami v Lidlu a Aldi není možné vybudovat komplexní infrastrukturu,“ vysvětlil. Německá vláda už na začátku roku na nové nabíjecí stanice vyčlenila 5,5 miliardy eur.
Brusel se snaží nastavit standardy i v sektoru nabíjení aut, členské státy mají zajistit určitý poměr aut k jedné nabíječce a také jejich dostatečný počet u páteřních dálnic. V době vysokých cen elektřiny se ale spíše očekává, že nařízení budou chtít členské země co nejvíce oslabit tím, že nebude obsahovat závazné termíny.
Evropská komise hovoří o jednom milionu nabíjecích stanic v roce 2025, což znamená pětinásobný počet oproti současnému stavu. Instalace jedné ultrarychlé nabíječky stojí ale okolo 200 tisíc eur (5,1 milionu korun). Řada provozovatelů čerpacích stanic zatím s větší investicí váhá a čeká na dobu, kdy bude jezdit více elektromobilů. Ve východní Evropě by to mohl změnit prodej elektrických ojetin.
Tomas Björnsson, který vede ve švédském energetickém koncernu Vattenfall skupinu pro elektrické dobíjení, tvrdí, že zvýšený počet stanic nemusí destabilizovat elektrickou síť, je ale potřeba, aby se začaly zavádět nové technologie pro řízení zátěže. Například tím, že stanice má vestavěný akumulátor, který se dobíjí mimo špičku. Nicméně to je ve velkém měřítku hudbou budoucnosti.
Pokud se vrátíme k mladému manažeru Martinovi, který žije v centru Kolína nad Rýnem, měl vždy radost z řízení silných vozů se spalovacími motory, jako je BMW a Mercedes. Nyní zvolil v případě elektromobilu Teslu, která nabízí nejlepší dobíjecí infrastrukturu. „Nemohu si koupit auto jen proto, že mi nějaký politik slíbí, že to bude za dva roky fungovat,“ okomentoval zelené plány v EU.
