Nizozemsko chce vsadit na jádro. I kvůli ceně

Země sýrů a vodních kanálů se rozhodla, že kromě slunce a větru bude muset do energetického mixu zařadit i nové jaderné zdroje, aby dosáhla uhlíkové neutrality.

Nizozemsko chce vsadit na jádro. I kvůli ceně
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nizozemsko má jediný jaderný zdroj: elektrárnu Borssele s reaktorem o instalovaném výkonu 515 megawattů. V provozu je od roku 1973. V současnosti pokrývá zhruba tři procenta spotřeby elektřiny v zemi a licenci pro provoz má do roku 2033. Nyní ministr pro ekonomiku a klima Eric Wiebes oznámil energetickou jadernou ofenzivu. Podle něj je nutné, aby atom hrál po roce 2030 v energetickém mixu důstojnější roli. V zemi by měly být nově postaveny malé modulární reaktory do kapacity 400 megawattů.

„Různé studie ukazují, že jaderná energie může být nákladově efektivní příležitostí. Malé reaktory se mohou stát atraktivní alternativou pro větší jaderné zdroje,“ napsal Wiebes v dopise pro nizozemské zákonodárce. Jejich výhodou je, že se oproti velkým reaktorům dají postavit relativně rychle a jejich cena je při přepočtu na vyrobenou jednotku elektřiny nižší.

Ministerstvo zadalo analýzu role jádra v nizozemské energetice rakouské poradenské společnosti Enco, jež zaměstnává bývalé odborníky z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Zpráva tvrdí, že jaderná energie není dražší než energie z obnovitelných zdrojů, pokud se do nákladů započítají i náklady na stabilizaci přenosové soustavy. Wiebes argumentuje i tím, že atomové elektrárny patří mezi stabilní zdroje a neprodukují skleníkové plyny.  

Projaderný parlament

V nizozemském parlamentu většina stran souhlasí s tím, že jádro nemá po roce 2033 zmizet z energetiky. Vládní pravicové liberální a konzervativní strany, ale i opoziční Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse atom podporují. Vládu už vyzvaly, aby zvážila možnosti, jak přesvědčit soukromé firmy k investici do nových jaderných projektů.

Vládní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede současný premiér Mark Rutte, hovoří o tom, že by mohla být postavena až desítka nových jaderných reaktorů. Poslanec VVD Mark Harbers zdůraznil, že bez jádra není možné dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. „Můžete se soustředit na solární a větrnou energii, ale potřebujete pojistku. Pokud přidáte několik jaderných elektráren, získáte větší stabilitu,“ vysvětlil Harbers. Dalším plusem jádra má být i to, že země nebude muset dovážet plyn z Ruska. 

Zpráva společnosti Enco konstatuje, že jaderná energie je bezpečným a bezuhlíkovým zdrojem, jenž je schopný dodávat nepřetržitý tok energie po několik generací. Hlavní překážkou je nicméně ekonomika nových jaderných technologií. Je to dáno tím, že malé modulární reaktory zatím nejsou nikde na světě v komerčním provozu. 

Jádro je bezpečnější než fotovoltaika

Zpráva navíc tvrdí, že jaderná energie je bezpečnější než jiné zdroje, pokud se přepočítá vyrobená elektřina na terawatthodiny pro každý rok. Na jádro připadá 0,01 úmrtí na TWh ročně, v případě solární energie to je 0,245, u větrné energie na moři dokonce 8,5.

Experti z rakouské společnosti uznávají, že výstavba reaktorů ve Finsku, Francii nebo Spojených státech překračuje původně schválené rozpočty i dobu výstavby, na druhou stranu se daří poměrně levně a v termínech stavět v Číně. Někteří odborníci se však obávají, že ze zahraničí nelze zkontrolovat, zda jsou u nových jaderných bloků dodržovány bezpečnostní standardy.

Vysoké náklady na stavbu nových reaktorů by měly být odstraněny v případě sázky na menší „sériově“ vyráběné zdroje, jež by mohly přilákat zájem soukromých investorů. Zpráva Enco uvedla, že atom je v energetickém mixu ideálním doplňkem pro obnovitelné zdroje energie: „Na otázku položenou nizozemským ministerstvem hospodářství, zda by jaderná energie mohla hrát důležitou roli v budoucím energetickém mixu, je odpověď kladná.“

V dubnu však nizozemské poradenské společnosti Berenschot a Kalavasta publikovaly analýzu, která konstatuje, že jádro je bez státních dotací dražší než podpora obnovitelných zdrojů.

Němci upozorňují na finanční debakl jádra

Web německého časopisu Focus zdůraznil, že respektovaný Fraunhoferův institut pro solární energii dospěl k diametrálně odlišným závěrům než Enco. Výroba jedné kilowatthodiny z jádra totiž vyjde na 34 centů (9,2 koruny), pokud se počítá i s náklady na demontáž elektrárny a dočasné i trvalé uskladnění vyhořelého paliva. Elektřina z uhelných zdrojů vyjde na 27 centů, solární a větrné zdroje jsou pod devíti centy (2,4 koruny).

Projekty nových reaktorů – ve Francii, Finsku, v USA, Británii i na Slovensku (Mochovce) – jsou doslova finančním debaklem. Kurt Rohrig z Fraunhoferova institutu pro energetiku v Kasselu dodal, že právě z těchto důvodů se už žádný soukromý dodavatel energie nehrne do jaderného dobrodružství. 

Nizozemské nadšení pro jádro pozorně sledují v Německu, kde vláda Angely Merkelové po havárii ve Fukušimě přistoupila k rozhodnutí, že Německo do konce roku 2022 všechny jaderné zdroje odpojí. Občas je z řad zástupců průmyslu i od některých politiků slyšet, že takové rozhodnutí bylo neuvážlivé. 

Naposledy odklon od jádra kritizovala historička Anna Veronika Wendlandová, která vyzvala, aby bylo posledních šest německých reaktorů, jež jsou ještě v provozu, odpojeno až v roce 2030. I když byla dříve zapřisáhlou odpůrkyní jádra, nyní je z pohledu rizik globální změny k jádru smířlivější. V současnosti pracuje v Nadaci Heinricha Bölla, která je blízká německým Zeleným. 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní