Ničení přírody ohrožuje půlku světové ekonomiky

Pětina zemí na světě je ohrožena ztrátou biodiverzity a s tím spojeným kolapsem ekosystémů.

Ničení přírody ohrožuje půlku světové ekonomiky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Globálně je na fungujících přírodních zdrojích závislých 55 procent světového HDP v hodnotě 42 bilionů dolarů. Vyplývá to z žebříčku švýcarské pojišťovny Swiss Re. Riziko zhroucení ekosystémů je vysoké u 39 zemí světa. Mezi nimi je například Malta, Izrael, Kypr, Bahrajn nebo Kazachstán. Ze zemí G20 – tedy 20 největších ekonomik světa – patří mezi nejzranitelnější Jihoafrická republika, Austrálie nebo Indie. 

Míra rizika kvůli nenávratným změnám v přírodě stoupá. I země, kde se nacházejí dosud velké plochy neporušené divočiny – Brazílie nebo Indonésie –, jsou zase silně ekonomicky závislé na přírodních zdrojích. I v těchto zemích je proto důležité přírodní bohatství chránit.

„Pětina zemí je vystavena riziku kolapsu ekosystémů v důsledku poklesu biologické rozmanitosti,“ zdůraznila společnost v tiskové zprávě. Její názor nelze brát na lehkou váhu, jedná se o jednoho z největších zajišťovatelů menších pojišťoven na světě a pilíř globálního pojišťovnictví.

Autor zprávy Oliver Schelske varoval před tím, že ztráta biodiverzity v globálním měřítku bude mít stále závažnější důsledky pro celou populaci. Šéf výzkumu u Swiss Re Jeffrey Bohn zdůraznil, že se jedná o první žebříček, který spojuje indikátory biodiverzity a stability ekosystémů s dopady na ekonomiku napříč různými regiony na světě.

Pomoc pro hodnocení rizik

Žebříček má pomoci pojišťovnám vyhodnotit rizika v případě jednotlivých zemí u pojištění firem a stanovit výši pojistného. Podle Bohna má být také vodítkem pro jednotlivé podniky a vlády v ohrožených zemích. Bere v úvahu přístup k čisté vodě a vzduchu, k produkci potravin, opylování rostlin, úrodné půdě, ochraně proti erozi. Země, které mají 30 procent rozlohy s porušenými ekosystémy, jsou považovány za zranitelné. Bohn dodal, že zhruba 75 procent veškerých aktiv na světě není pojištěno. 

Profesor Alexander Pfaff z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně, jenž se specializuje na veřejnou politiku, ekonomii a životní prostředí, vysvětlil, že je nezbytné kromě uznání důležitosti přírody změnit naše chování i při soukromých nebo veřejných akcích. Dopady na ekonomiku při degradaci přírody začínají už dlouho předtím, než celý ekosystém zkolabuje. 

Státy neplní své cíle

Už v září OSN upozornila na to, že světové společenství selhává ve svých cílech chránit biodiverzitu, jež si v roce 2010 vytyčilo. Ani jeden z 20 cílů se nepodařilo naplnit. Naopak se vymírání živočišných i rostlinných druhů zrychluje.

V případě rostlin a hub je ohroženo 40 procent z nich, varovali vědci. „Nebudeme schopni bez rostlin a hub přežít. Závisí na nich veškerý život,“ zdůraznil profesor Alexandre Antonelli, vedoucí pro vědu v britské Královské botanické zahradě. Do studie se zapojilo 210 odborníků z 42 zemí. Antonelli varuje, že lidstvo prohrává závod s časem. Řadu dosud neobjevených druhů biologové ani nestačí objevit, protože už zaniknou.

Extrémy jsou častější

Dalším negativním trendem je počet případů extrémního počasí, které způsobuje obrovské materiální škody. V letech 2000 až 2019 jich bylo sedm tisíc – jedná se o rozsáhlé požáry, záplavy, sucha nebo zemětřesení. Vyžádaly si 1,23 milionu životů a zasáhly 4,2 miliardy lidí. Celkem způsobily globální ekonomice ztrátu ve výši téměř tří bilionů dolarů. Jde o dramatický nárůst, mezi lety 1980 a 1999 napočítala OSN těchto událostí 4212.

Nejvíce přírodních katastrof postihlo Čínu – 577 případů, ve Spojených státech jich bylo 467, na třetím místě skončila Indie se 321 případy extrémního počasí. Osm z deseti nejpostiženějších států leží v Asii. 

Zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro snižování rizik katastrof Mami Mizutoriová varovala, že stále více lidí je ohroženo klimatickou nouzovou situací. V roce 2019 byla průměrná teplota Země o 1,1 stupně Celsia vyšší než před nástupem průmyslové éry, což podle OSN znamená, že toto zvýšení teploty má už nyní výrazné dopady na změnu klimatu.

Pokud bude počet případů extrémního počasí růst stejným tempem i dalších 20 let, je budoucnost lidstva značně bezútěšná, komentovala čísla indická epidemioložka Debarati Guha-Sapirová, ředitelka Centra pro výzkum epidemiologie katastrof na Katolické univerzitě v Lovani.

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní