Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Než si naložíte na talíř. Přemýšlíte o uhlíkové stopě toho, co jíte?

Stejně jako změna klimatu není pouze akademické téma, ani snižování uhlíkové stopy se netýká pouze velkých firem působícím v průmyslu či dopravě. Podílet se na něm můžeme všichni – našimi každodenními volbami. S čím začít?

Než si naložíte na talíř. Přemýšlíte o uhlíkové stopě toho, co jíte?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Není potřeba převrátit svůj život naruby, stačí málo. Jestliže více než třetina celosvětových emisí skleníkových plynů pochází z potravinářského průmyslu, nabízí se začít u nakupování.

Každá potravina, kterou kupujeme, má vlastní uhlíkovou stopu. Ta je určena množstvím skleníkových plynů, které se vypustí od její výroby, až po její konzumaci. Odborníci hovoří o přístupu „od kolébky do hrobu“, tedy přístupu, který zohledňuje kompletní životní cyklus určité potraviny, od výroby surovin, průmyslové zpracování, dopravu, skladování, až po uvaření, samotnou spotřebu a vzniklý odpad.

Asi nepřekvapí, že největší zátěž pro životní prostředí představuje výroba potravin, nicméně dopad může mít i naše volba jakožto spotřebitelů.

Pro představu si vezměme základní ingredienci, jakou je například vejce: Při konzumaci jednoho vajíčka se do zemské atmosféry uvolní 260 až 330 g CO₂. Jenže to není celé.

Než se vejce dostane na talíř, musí se slepice krmit. Krmivo se musí vyrobit a dopravit k ní. Aby se slepice udržely v teple, potřebují pro optimální životní podmínky, například vytápění v kurníku. Jakmile je vejce sneseno, je třeba je zabalit. Také obal je třeba vyrobit. Zabalené vejce se pak musí přepravit z farmy do obchodu. Vejce si někdo koupí, uvaří a skořápku obvykle vyhodí.

Každý z těchto kroků vyžaduje energii, která ve většině případů vzniká spalováním fosilních paliv. Jak přitom minimalizovat dopad na životní prostředí?

Nákup sezónních produktů

Prvním krokem je nákup sezónních produktů. Sezónní ovoce a zelenina mohou být pěstovány bez umělého vyhřívání, což znamená, že podmínky potřebné pro jejich sklizeň nevyžadují další energii. Toto zlaté pravidlo by mělo být kombinováno s nákupem místních produktů. Jednoduše proto, že když kupujeme jahody z místního trhu, snižujeme počet potravinových mil potřebných k jejich přepravě.

Kupovat lokální produkty ale není vždy nejlepším řešením, záleží na druhu potraviny. Výroba masa je sama o sobě uhlíkově náročná a doprava tak celkovou uhlíkovou stopu příliš nezvyšuje. U většiny potravin má vliv na méně než 10 % emisí.

Sezónní jehněčí maso z Nového Zélandu má paradoxně nižší emise uhlíku než britské jehněčí koupené mimo sezónu, a to především proto, že při příznivých klimatických podmínkách není novozélandské jehně závislé na krmivu a může se pást na trávě.

Jiné zdroje bílkovin

Když už mluvíme o mase, omezení jeho spotřeby a zařazení jiných zdrojů bílkovin do našeho jídelníčku je také velkým tématem. Maso, akvakultura, vejce a mléčné výrobky využívají 83 % světové zemědělské půdy, přestože poskytují pouze 37 % našich bílkovin a 18 % kalorií.

Obecně platí, že jehněčí a hovězí maso mají vyšší uhlíkovou stopu než kuřecí a vepřové maso, a to kvůli produkci metanu. Krávy navíc potřebují nejvíce pastvin a krmiva.

Vhodnou alternativou mohou být obiloviny, fazole, čočka, sója, tofu, ořechy, houby a mořské řasy, které mají vysoký obsah bílkovin a k jejichž vypěstování je zapotřebí mnohem méně energie.

Věděli jste, že:

  • více než třetina celosvětových emisí skleníkových plynů pochází z potravinářského průmyslu
  • v roce 2020 spotřeboval průměrný Čech 84 kg masa (přičemž podíl vepřového činil více než 50 %), 262,5 kg mléka a mléčných výrobků a 87,8 kg ovoce
  • maso, akvakultura, vejce a mléčné výrobky využívají 83 % světové zemědělské půdy, přestože poskytují pouze 37 % bílkovin a 18 % kalorií

Článek vyšel na webu Ecoista.cz, publikováno s laskavým svolením redakce