Vybrané články
z týdeníku The Economist

Konec diet a marných pokusů o hubnutí? Nový lék na obezitu budí nadšení

Nové, údajně revoluční přípravky na hubnutí se už prodávají v Americe, Dánsku a Norsku. A na rozdíl od všech dřívějších „zaručených“ léků se zdá, že skutečně fungují

ilustrační foto | Profimedia.cz

Nový lék vyvolává nadšení mezi krásnými a bohatými. Jedna injekce týdně a kila jsou pryč. Elon Musk na něj přísahá, influenceři na něj pějí chválu na TikToku, najednou štíhlejší hollywoodské hvězdičky popírají, že by ho vyzkoušely. Nejnovější léky redukující hmotnost však nejsou jenom pouhou kosmetickou záležitostí. Nejvíce z nich nebudou těžit celebrity v Los Angeles nebo v Miami, ale miliardy obyčejných lidí po celém světě, kteří kvůli své váze trpí zdravotními problémy.

Přípravky na hubnutí se dlouho pohybovaly na škále od dobře myšlených a neúčinných po vysloveně nebezpečné. Nová třída léčiv se nazývá agonisté GLP-1 neboli inkretinová analoga a podle všeho skutečně fungují. Klinické testy Semaglutidu, který vyrábí dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk, ukázaly, že přibližně v patnácti procentech případů došlo k úbytku hmotnosti. V Americe, Dánsku a Norsku je už teď v prodeji pod názvem Wegovy a brzy bude dostupný i v jiných zemích. Verze s nižší účinnou dávkou, Ozempic, je lék na cukrovku, který se nicméně bez schválení používá i na hubnutí.

Konkurenční GLP-1 lék vyráběný americkou společností Eli Lilly by se měl objevit později v letošním roce a měl by být ještě účinnější. Analytici odhadují, že by v roce 2031 mohl trh s léčivy využívajícími agonisté GLP-1 dosáhnout 150 miliard dolarů, což je dost blízko stávajícímu trhu s léky proti rakovině. Někteří se domnívají, že by se GLP-1 mohly rozšířit stejně jako dnes beta-blokátory a statiny.

Nejvíc tloustnou Arabové

Léky na tloušťku se nemohly objevit v lepší chvíli. V roce 2020 trpěly nadváhou nebo obezitou dvě pětiny populace. Podle neziskové organizace World Obesity Federation by toto číslo mohlo v roce 2035 nabobtnat na více než polovinu veškerého obyvatelstva planety – nadváhou či obezitou by trpěly čtyři miliardy lidí. Tloustnou lidé po celém světě. Nejrychleji nenabírají váhu obyvatelé na bohatém Západě, ale v zemích, jako jsou Egypt, Mexiko a Saúdská Arábie.

Češi zdraví neřeší. Jsme třetí nejobéznější národ v EU

České zdravotnictví je v evropském srovnání výborné v dostupnosti péče či počtu nemocničních lůžek. Body nám však sráží mizerný přístup k vlastnímu zdraví. A jsme také jedním z nejtlustších národů EU.

Tento trend je alarmující, neboť obezita způsobuje celou řadu zdravotních problémů včetně cukrovky, srdečních chorob a vysokého krevního tlaku, stejně jako desítky onemocnění, jako jsou mrtvice, dna a různé druhy rakoviny. Nadváha zvyšovala pravděpodobnost úmrtí na covid-19. A pak je tu zoufalství pramenící ze stigmatu spojeného s tloušťkou, jež nejkrutěji ze všech dopadá na děti ve školách a na hřištích.

Následky obezity pro státní kasu a celou ekonomiku jsou obrovské. Podle modelů vypracovaných akademiky by se roční náklady světové ekonomiky spojené s nadváhou mohly v roce 2035 vyšplhat na čtyři biliony dolarů (tedy 2,9 procenta světového HDP oproti 2,2 procenta v roce 2019). Toto číslo zahrnuje jak náklady na zdravotní péči a neodpracované hodiny v důsledku nemoci, tak s obezitou související předčasná úmrtí.

Zvětšující se světové obvody pasu nejsou známkou morálního selhání miliard jedinců trpících nadváhou, ale důsledkem biologie. Životně důležité geny, jež lidem pomáhaly přežít zimy a hladomory, pomáhají jejich tělům udržovat váhu i dnes. Hojnost zpracovaných, nesmírně lákavých potravin, kterou v posledních desetiletích zažíváme, s sebou přinesla větší pohodlí a nižší náklady, zároveň však spustila přejídání v okamžiku, kdy je životní styl daleko sedavější. Jakmile je tuk uvnitř, tělo bojuje s jakýmikoli pokusy připravit ho dietou o víc než jen o nepatrné množství celkové váhy. Loni lidé na celé planetě utratili 250 miliard dolarů za diety a hubnutí, ale v boji o zeštíhlení stále prohrávají.

Hubnoucí zlatá horečka

Nový lék na obezitu se objevil šťastnou náhodou poté, co se ukázalo, že léky původně určené k léčbě cukrovky vedou k redukci hmotnosti. Semaglutid imituje uvolňování hormonů, jež stimulují pocit plnosti a redukují chuť k jídlu. Navíc vypínají mocné nutkání jíst, jež číhá v mozku i toho nejzapálenějšího dietáře.

Už teď je po injekcích velká poptávka a investoři jsou skoro ve stejném sedmém nebi jako čerstvě zhubnuvší uživatelé. Tržní kapitalizace Novo Nordisku, firmy, která stojí v čele hubnoucí zlaté horečky, se za dva roky zdvojnásobila na 326 miliard dolarů. To z ní činí druhou nejhodnotnější kotovanou farmaceutickou společnost na světě. Analytici očekávají, že polovina obézních Američanů, kteří vyhledají pomoc, bude na přelomu desetiletí užívat léky s obsahem GLP-1. Stejně jako s jakýmikoli léky, které skýtají tak velký příslib pro tolik lidí, i u GLP-1 ale panuje určitá nejistota. Především kolem bezpečnosti a dostupnosti.

Čechy drtí rakovina. Někdy úplně zbytečně

Pokud by se Češi chovali zodpovědněji ke svému zdraví, výrazně by ubylo onkologických onemocnění.

Nejprve se podívejme na bezpečnost. Jedná se o novinku, takže dosud neznáme případné následky dlouhodobého užívání. U verzí s nižším obsahem účinné látky předepisovaných na cukrovku se jen zřídka vyskytují vedlejší účinky, jako je zvracení nebo průjem. Nicméně další vedlejší účinky se mohou začít objevovat, až se léky rozšíří a budou se užívat ve větší míře a ve vyšších dávkách. Testy prováděné na zvířatech ukázaly vyšší četnost rakoviny štítné žlázy a Semaglutid je spojován se vzácnou pankreatitidou. Jen velmi málo toho víme o účincích užívání v těhotenství. To vše bude vyžadovat pečlivou analýzu při longitudinálních kontrolovaných výzkumech.

Bude nesmírně důležité, abychom těmto rizikům porozuměli, neboť řada pacientů, kteří tyto léky potřebují, je bude užívat po zbytek života. Stejně jako přerušení diety je i vysazení vysokých dávek Semaglutidu spojeno s opětovným nabráním většiny ztracené hmotnosti. Někteří lidé dokonce přiberou ještě víc, než kolik předtím shodili.

Drahá celoživotní terapie

Zákonodárcům budou dělat starost také náklady. V Americe vyjde Wegovy měsíčně přibližně na 1300 dolarů, Ozempic na 900 dolarů. Soudě podle těchto cen, celoživotní užívání vypadá zlověstně draze. Dlouhodobější pohled je však povzbudivější. Společnosti by mohly postupem času uzavřít dohody s vládami a poskytovateli zdravotní péče, aby se pokryla celá populace. To zajistí vysoké odběry výměnou za nízké ceny. Perspektiva zisku už teď přitahuje konkurenci a motivuje k inovacím. Amgen, AstraZeneca i Pfizer pracují na konkurenčních lécích; Novo Nordisk jedná o řadě obdobných léků. Po nějaké době také vyprší platnost patentů a to umožní vývoj levnějších generik.

Co mezitím? Vlády se musejí postarat o to, aby se léky dostaly k těm, kdo je nejvíc potřebují, a aby za ně ti, kteří je užívají z kosmetických důvodů, zaplatili plnou částku z vlastní kapsy. Je potřeba pečlivě zkoumat dlouhodobé účinky. Jednotlivé státy by měly dál prosazovat opatření proti obezitě, jako jsou cvičení, zdravé stravování a lepší označování potravin, jež mohou řadě lidem pomoci, aby vůbec neztloustli. Udělejme si ale i chvíli na oslavu. Tyto nové léky znamenají, že celosvětový boj se špekem můžeme nakonec vyhrát.