Netflix natočil svoji arabskou premiéru. A Egypťané se rozhádali

Arabská adaptace italského filmu Naprostí cizinci proti sobě poštvala konzervativní a liberální Egypťany.

Netflix natočil svoji arabskou premiéru. A Egypťané se rozhádali
ilustrační foto | Profimedia.cz

Netflix šíří zvrhlé myšlenky, začali tvrdit egyptští náboženští konzervativci poté, co americká firma Netflix vydala svůj první arabský film. Je jím adaptace pět let starého italského komediálního dramatu Naprostí cizinci, jež měla premiéru 20. ledna, píše server Al-Monitor.com.

Trvalo jen desítky hodin, než se film stal na sociálních sítích terčem kritiky konzervativně smýšlejících Egypťanů. Ti se domnívají, že se americká filmová firma pokouší zavést do jejich země zmíněné zvrhlosti a postupně je v očích jinak bohabojné veřejnosti legitimizovat. Na druhé straně sporu hájí liberálněji smýšlející lidé právo diváků vybrat si, co budou sledovat. Kromě toho argumentují, že kdo popírá existenci neřesti ve společnosti, strká jako pštros hlavu do písku.

Světlo v temných koutech

Zápletka filmu se točí okolo sedmi přátel, kteří se během večírku rozhodnou zahrát si hru na pravdu. Hráči položí na stůl své mobilní telefony a zveřejňují obsah všech příchozích hovorů a textových zpráv. To odhalí mnoho temného. Jedna z přítomných vdaných dam si po internetu povídá s neznámými muži; na jednoho z mužů praskne homosexuální orientace; a vůbec se zkrátka děje Sodoma s Gomorou.

Vzápětí se debata o filmu přelila ze sociálních sítí do místních mainstreamových médií. Moderátorka saúdskoarabské televize Eman Reyadová znepokojeně zmínila, že se jí její sedmiletý syn zeptal, co znamená slovo „gay“. Právník Ajmán Mahfúz rovnou pohrozil právními kroky proti egyptskému ministerstvu kultury, pokud ministerstvo promítání filmu v zemi nezakáže. „Film šíří v naší společnosti jed prostřednictvím urážlivých výjevů i jazyka, jenž je v rozporu s naší morálkou a hodnotami,“ řekl Mahfúz, jenž zažaloval i koproducenta filmu Muhammada Hefzyho. Svými filmy se totiž podle něj „snaží zničit rodinné hodnoty“. 

Přidali se i sami umělci. Do řečí se dostala herečka Mona Zaki, která si v jedné pasáži filmu svléká spodní prádlo a strká si ho do kabelky. Někteří na Twitteru protestovali proti takové nestydatosti; režisér filmu Amr Salama tamtéž odvětil, že „slibujeme, že budeme i nadále usilovat o svobodu projevu a tvorby bez ohledu na to, jak moc se tomu konzervativci brání“.

Nezastavitelný pokrok

Spisovatel Jusuf Zejdán zase řekl, že jej pohoršení konzervativní části společnosti pobuřuje. „Dostali jsme se do jámy absurdity... Odsuzování filmu se stalo virálním, ačkoli titíž kritici nic nenamítali proti uzavření Alexandrijského ateliéru, který fungoval po desetiletí,“ napsal s odkazem na galerii, která od roku 1934 sloužila jako prostor pro kulturní debaty, umělecké výstavy a promítání filmů.

Netflix tak dostal Egypťany vývojově vzato zase o kousek dál. V roce 2011 se tam lidé po dvaceti letech vlády zbavili autoritářského kleptokrata a demokraticky si zvolili islamistu; toho zase odstavili od moci generálové, kteří vládnou dodnes. Sotva si na to Egypťané zvykli, mají na krku nefalšovanou kulturní válku. Pokrok zkrátka zastavit nelze.