Nesledujte debaty

Volby 2021 přinášejí rekordní počet debat politiků. I jedna by byla víc než dost.

O každých volbách v posledních letech se mluví jako o klíčových, potažmo těch, které jsou za třicet let opravdu výjimečné. Zdevalvovaná fráze ale o nadcházejících volbách platí. Jen trochu jinak, než by se mohlo zdát. Jsme svědky výjimečného období, kdy volební debaty, superdebaty a podobné formáty dostaly tolik prostoru jako nikdy předtím. A nezbývá než doufat, že tohle byla výjimka, která se už nebude opakovat.

Nálady, které se musejí v člověku mísit, jsou dvě. Při „béčkových“ debatách, kde se prezentují krajští lídři, je to trochu jako v amatérské pěvecké soutěži, při níž se divák musí aktivně stydět za to, co se na obrazovce odehrává. Pro představu, jaké názory mají, by stačilo pět minut ukazovat fotky koťátek. Dopředu je totiž jasné, že řadoví poslanci stejně nebudou mít jiný názor, než má předseda jejich strany, a budou hlasovat s ním. Proto se koneckonců také dostali do čela kandidátní listiny, že.

Předsedové stran pak debaty využívají jen k tomu, aby střídavě vykřikovali hesla ze svého programu, střídavě manipulovali polopravdami a po zbytek času se uráželi. Jak může být normální divák arbitrem v hádce o to, jaké opatření ministr ze které strany v daném roce zavedl?

Anebo: pokud Tomio Okamura prohlašuje, že jejich levné jarmarky jsou důkazem, že může být celé Česko potravinově soběstačné, musí se přece někdo nadechnout a říct, že je to nebetyčná hloupost, protože spolu ty dvě věci elementárně nesouvisí. Jenže pozornost se okamžitě přesouvá na premiéra, který křičí na lídra Pirátů otázku, jestli umí česky.

Jaké si z toho člověk vezme informace? Reálně žádné. Vítězí emoce a to je chyba. Emoce nemají být rozhodujícím faktorem v hlasování. Jen kvůli nim rozhodli Britové o opuštění Evropy a teď se v autech bez benzinu diví, že skeptici měli pravdu.

Pokud někdo hromadně propadl přesvědčení, že je potřeba vysílat v televizi vedle nekonečných seriálů ještě další emoční bomby, neměl by je nazývat předvolební debatou. Protože to představení s politikou, programem nebo ekonomikou vůbec nesouvisí. Jestli má volby rozhodovat řvoucí dav, který přesvědčí ten nejdrzejší vítěz debaty, bude to cesta k horšímu. Můžeme se pak jen těšit na volby 2025, které budou zase výjimečné a nejdůležitější za posledních třicet let.