Nesajte brčkem, netrubte do trumpety a nepodceňujte Číňany

Začněme tím, co Česko živí, tedy automobilovým průmyslem. Doporučuji rozhovor s Martinem Jahnem, který se před pár dny vrátil z Číny, největšího trhu na auta se spalovacím motorem i na baterky na světě. Po čtyřech letech, kdy tam působil coby viceprezident ve společném podniku FAW-VW, má vhled i nadhled. Sázka na elektromobilitu sice byla výsledkem politické objednávky, ale kostky jsou podle něj již vrženy, kapitál zapuštěn a volba učiněna. Nezbývá, než se s tím popasovat, říká Jahn a VW podle něj rozhodně není bez šancí. Software a baterky nejsou všechno, pořád je tu ještě fajnový cit pro design a jak to všechno dát dohromady, aby „brand“ fungoval a lidi auto chtěli. Jedna pointa v tom rozhovoru zcela určitě utkví v paměti – odpoutání se od ekonomických vazeb s Čínou je dvousečná zbraň, která Číně ublíží, ale méně než Evropě a Americe. Možná ano, možná ne, ale multipolární svět, který si nevěří a neobchoduje navzájem, bude na každý pád všechno, jen ne bezpečný.

Deglobalizace nedeglobalizace, v Česku se bázlivé povahy pomalu bojí sednout do vlaku, protože s nehodami, bohužel i s lidskými oběťmi, se v tomhle létě roztrhl pytel. Výsledky vyšetřování ještě neznáme, komise ovšem bude a podezření je na „lidský faktor“. Na drahách se už léta mluví o tom, že strojvůdci jezdí unavení, nemají dostatečný čas na odpočinek, již dlouho jsou „nedostatkovým zbožím“, a tak někteří zřejmě střídají firmy, aby si vydělali víc. Systém ETCS, který by nerespektování návěstidel v podstatě neměl dovolit, je velmi drahá záležitost a dávat jej do starých mašin moc efektivní nebude – nehledě na to, že to potrvá léta. Není vhodná chvíle na nějaké rychlé překlenovací řešení, které by bylo schopno udělat spolehlivý časový snímek každého strojvůdce? V éře chytrých telefonů že by to nešlo, když tak jako tak vědí, kam se vrtnete?

Když se ocitnete ve vlastním autě daleko od bydliště a nevíte, jak, proč a s kým jste se tam dostal, je to vynikající důvod změnit životní styl, přestat pít a navštívit psychiatra. Ne že by se to dělo běžně, ale stát se to může, a proč by si to spoluzakladatel pražského blockchainového startupu Xixoio vymýšlel. Ale že do jeho projektu vstoupí můj spolužák z gymnázia, takto známý herec Jaroslav Dušek, to bych se fakt nenadál.