Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nepřítel našeho nepřítele

Farmaceutické firmy ukazují, k čemu jsou dobré. Investice do vývoje nových léků je opět v kurzu.

Nepřítel našeho nepřítele
ilustrace Vojtěch Velický

Farmaceutický průmysl byl posledních dvacet let považován za ztracený případ. Veřejnost ho nenáviděla a „proslavil“ se hlavně šponováním cen, tajnůstkářstvím a ignorováním globálních zdravotních problémů.

Navzdory rekordním ziskům ztratil farmaceutický průmysl lesk i v očích mnoha investorů. Měli obavy, že obchodní model, které se příliš spoléhá na vymáhání licenčních poplatků a nevěnuje pozornost inovacím, není udržitelný. Znepokojovala je představa, že se lidé nakonec vzbouří a budou požadovat větší regulaci – nebo úplně zlikvidují patentový systém, jenž farmaceutickým firmám poskytuje dočasný monopol na nové léky. V posledních pěti letech před covidem-19 se tak farmaceutický sektor v americkém indexu S&P 500 postupně propadal. 

Když se to umí

Pandemie připomněla světu silné stránky farmaceutického průmyslu – jeho schopnost inovovat a vyrábět léky v obřím měřítku. Řada velkých firem, jako jsou Johnson & Johnson a Sanofi, pracuje na vývoji léčby a vakcín proti covidu-19. Zapojila se i spousta menších společností. Americká biotechnologická firma Moderna 18. května oznámila, že jejich netrpělivě očekávaná vakcína vykazuje pozitivní výsledky (někteří analytici nicméně přesvědčivost těchto testů zpochybňují). Velká britská firma AstraZeneca, která masivně investuje do výzkumu a vývoje a pracuje na vakcíně s vědci z Oxfordské univerzity, právě obdržela od americké vlády finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy dolarů.

Ještě předtím, než se objevil koronavirus, začalo se ve farmaceutickém průmyslu podstatně více investovat. V posledním kvartálu investovalo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku 30 největších amerických farmaceutických firem do výzkumu a vývoje v průměru o šest procent víc prostředků. Medicínské inovace jsou opět v módě.

Zdá se, že nadešel okamžik slávy farmaceutického průmyslu. Pandemie však přinesla také nová etická a politická dilemata. Vlády jsou strachy bez sebe, aby se ke klíčovému léku nedostal jako první někdo jiný a vakcínový nacionalismus sílí.

Francouzský koncern Sanofi se zapletl do transatlantického sporu o to, kdo se jako první dostane k eventuálně vyvinuté vakcíně proti covidu-19. Šéf společnosti Paul Hudson minulý týden prohlásil, že vzhledem k tomu, že americká vláda investovala do nejistého vědeckého úsilí jeho firmy, budou mít Spojené státy přednostní přístup. To ve Francii vyvolalo politickou bouři a Sanofi schytalo kázání od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Narůstá také tlak na dočasné pozastavení platnosti některých prvků patentového systému. Shromáždění Světové zdravotnické organizace vydalo tento týden rezoluci, která tlačí farmaceutické firmy k tomu, aby se podělily o patentová práva. Několik desítek současných a bývalých světových lídrů zveřejnilo otevřený dopis, v němž žádají, aby jakákoliv účinná vakcína proti covidu-19 nepodléhala patentové ochraně. 

Neožebračit souseda

Nemusíme hned nacionalisticky ožebračovat sousedy a bourat palicí systém intelektuálního vlastnictví – existují alternativy. Za prvé je nutná globálně platná dohoda o řízení výroby a distribuce potenciální vakcíny. Proočkování celosvětové populace může trvat několik let, spolupráce na globální úrovni zajistí, aby se vakcína dostala nejprve tam, kde bude nejvíc potřeba.

Za druhé by měl zůstat zachován patentový systém, protože je-li správně nastavený, povzbuzuje investice do nových způsobů léčby. Velké farmaceutické firmy se už nechaly slyšet, že vakcíny dají k dispozici za náklady plus malou přirážku. Platí dohody o odstupňování cen léčiv a bezplatné vakcinace proti nemocem, které postihují ty nejchudší. Ty by se měly rozšířit na léčbu covidu-19.

Pokud by se menší farmaceutické firmy pokusily uměle navyšovat ceny, je v pravomoci vlád (nejen v západních zemích) uvalit na jejich produkci takzvané nucené licence. Až pandemie skončí, nesmíme se vrátit do starých špatných časů. Vlády by měly usilovat o rychlejší schvalování patentů na nové léky. Je to totiž nejlepší způsob, jak najít rovnováhu mezi inovací a snižováním cen. Farmaceutický průmysl nesmí přestat investovat. Prospěje to akcionářům i zdraví celého světa.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.