Vybrané články
z týdeníku The Economist

Není to jen embargo aneb Proč cena ropy letí vzhůru

Ropná krize v sedmdesátých letech povzbudila vývoj úspornějších motorů, ta současná by mohla zlepšit energetickou bezpečnost Evropy.

Není to jen embargo aneb Proč cena ropy letí vzhůru
Težba ropy v Rusku | foto Shutterstock.com

V sedmdesátých letech minulého století použily arabské státy „ropnou zbraň“, aby potrestaly západní vlády za podporu Izraele. Na konci května se šéfové evropské sedmadvacítky rozhodli tuto zbraň obrátit sami proti sobě, když ještě víc zpřísnili sankce proti Rusku za napadení Ukrajiny.

Nový balík sankcí zcela odřízl největší ruskou banku Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT, a především od konce roku zakázal dovoz surové ruské ropy a ropných produktů. „Dočasnou“ výjimku dostaly jen dodávky ropy skrze ropovody. Cena v reakci na tuto zprávu okamžitě vyskočila na 120 dolarů za barel, nejvýše od března.

Principiálně se jedná o velmi významné rozhodnutí. Kromě demonstrace jednoty a ochoty snést ekonomické potíže výměnou za potrestání Ruska tím EU odřízla další ze zbývajících obchodních vazeb na Kreml. Ohrozila tím také jeden z nejlukrativnějších zdrojů zahraniční měny Putinova režimu. Unie totiž dosud byla největším odběratelem nezpracované ruské ropy, když do ní mířila zhruba polovina ruského vývozu.

MOL se má

Existují nicméně značné důvody ke skepsi, že tento krok skutečně Kreml připraví o velkou část přísunu deviz. Embargo se totiž týká jen ropy dovážené tankery. To byla cena za udržení evropské jednoty – vyjmutí dodávek přes ropovody bylo nezbytné kvůli kompromisu s Maďarskem, které se k Rusku staví shovívavěji než většina členů EU a zároveň je zcela závislé na dodávkách ropy přes ropovod Družba (v o něco menší míře totéž platí i pro Česko a Slovensko). Maďarsko odebírá z Ruska zhruba 65 procent surové ropy.

Import ropy tankery tvoří přibližně stejný díl evropského dovozu z Ruska. Embargo však bude mít jen omezený dopad na trh s ropou. Na mnoho tankerů se na Západě už nyní vztahují „dobrovolné sankce“. Dělníci v docích odmítají odbavovat náklady z Ruska a velké ropné společnosti v obavách z poškození pověsti nepřijímají dodávky z Ruska. Západní finančníci odstupují od pojistných smluv. Částečně je mohou zastoupit pojišťovny v zemích nakloněných Rusku, ty však mají hlouběji do kapsy.

Velkou otázkou je, zda se Rusku poté, co vstoupí v platnost sankce, podaří prodat ropu z tankerů. Dosud ruský export ropy navzdory sankcím stoupal. Podle analytiků z bankovního domu JPMorgan Chase šlo navýšení především na vrub Indie, která na Rusko žádné sankce neuvalila.

Další otázkou je, zda Evropa nakonec zakáže i import ruské ropy přes ropovody, protože ten se podstatně hůř odklání. Polsko a Německo už oznámily, že přestanou odebírat ropu z Družby. Je však jen těžko představitelné, že by se proti širšímu embargu najednou přestalo stavět Maďarsko. Populistický premiér Viktor Orbán už v minulosti prokázal ochotu blokovat unijní rozhodnutí. Díky masivním slevám na ruskou ropu – prodává se podstatně levněji než Brent – ohlásil maďarský ropný koncern MOL „raketový nárůst“ ziskové marže. 

Ačkoli se tedy jedná jen o částečné embargo, situace na trhu s ropou je natolik napjatá, že ceny vystřelily vzhůru. Poptávka po palivech roste, protože pandemie opadává a zákazníci zase začínají jezdit auty a létat, a vlády se snaží voliče chránit před nejhoršími dopady vysokých cen energií. Poptávku po ropě navíc zvýšila Čína, která před pár dny konečně začala rozvolňovat covidové lockdowny. Vzhůru se začaly šplhat i ceny průmyslových kovů včetně železa a mědi.

Pokles a další růst

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se minulý čtvrtek na přímluvu Saúdské Arábie (na niž poslední týdny intenzivně tlačily Spojené státy) shodla na navýšení těžby v červenci a srpnu. Jedná se však o relativně malé navýšení a celkový objem ani zdaleka nedosáhne předcovidové úrovně. Tomu ostatně odpovídal i vývoj cen ropy na trzích – nejprve prudce klesla ke 112 dolarům za barel a poté zase začala růst.

Omezená nabídka a silná poptávka přirozeně znamenají vyšší ceny pro zákazníky u čerpacích stanic. V Americe navíc situaci zhoršily nedostatečné kapacity v rafineriích, kvůli nimž ceny benzinu a nafty poskočily ještě víc než surová ropa. Francisco Blanch z Bank of America také upozorňuje na to, že ropu Evropě a rozvojovým trhům dále zdražuje posilující dolar.

To všechno jsou špatné zprávy pro již tak inflační prostředí. Podle nejnovějších čísel z konce května dosáhla v eurozóně meziroční inflace 8,1 procenta, což je víc, než ekonomové čekali. 

Arabská embarga ze sedmdesátých let minulého století způsobila Západu krátkodobé potíže, ale zároveň podnítila vývoj úspornějších technologií a v konečném důsledku snížila závislost na ropě. Podobně mohou dnes evropské vlády doufat, že krátkodobé nepříjemnosti pro zákazníky přinesou dlouhodobé výhody v podobě vyšší energetické bezpečnosti.

2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.