Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Německé energetické firmy vidí příležitost v oblasti výstavby obnovitelných zdrojů na Ukrajině. Mohla by pomoci EU splnit cíl klimatické neutrality do roku 2050.
Ukrajina může v dlouhodobém horizontu vydělat na tom, že se ji Rusko snaží vyšachovat z transportu zemního plynu přes její území stavbou dalšího plynovodu pod Baltem Nord Stream 2. Německá vláda kromě ruského projektu podporuje i větší zapojení německého průmyslu na Ukrajině při budování nových kapacit obnovitelných zdrojů elektřiny a výroby zeleného vodíku. Dalo by se říci, že usiluje o export německé Energiewende směrem na východ.
Německá kancléřka Angela Merkelová si v době nástupu třetí vlny pandemie covidu a zhoršení vztahů s Ruskem našla čas na jednání se zástupci německých energetických firem za přítomnosti ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala a dalších ministrů z Kyjeva.
Ekonomický úspěch Ukrajiny je nyní v německém kancléřství nesmírně důležitý pro pokračující konfrontaci s Ruskem. Navíc se země ležící mezi Moskvou a Bruselem může stát vhodným regionem, který pomůže EU splnit uhlíkovou neutralitu do roku 2050, napsal německý deník Handelsblatt.
Největší země ležící celá v Evropě (rozloha Ukrajiny je téměř dvojnásobná oproti Německu) by podle německých plánů mohla do Unie dovážet až pětinu zeleného vodíku, který se tu bude v roce 2030 vyrábět. Cílem Bruselu je mít v elektrolyzérech až 40 gigawattů instalovaného výkonu.
„Pokud se to podaří, bude to znamenat výraznou změnu ve vztazích mezi EU, Německem a Ukrajinou,“ zdůraznil předseda Německo-ukrajinské obchodní komory v Kyjevě Alexander Markus. Stávající plynovody by se mohly změnit na infrastrukturu, jež bude vodík dodávat evropským partnerům. To si ale vyžádá značné investice.
Z politického hlediska německá vláda věří, že podporou ekonomiky Ukrajiny se podaří otupit kritiku Joe Bidena k dokončení plynovodu Nord Stream 2.
Po jednání Merkelové a Šmyhaly vzešla dohoda o vytvoření pilotního projektu na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů. Tato technologie se stává v Německu i celé EU zásadní pro splnění klimatických cílů v následujících dekádách.
Za 25 milionů eur (650 milionů korun) se má postavit elektrolyzér, který bude mít výkon 8,5 megawattu. Na projektu se bude podílet německá společnost Siemens Energy a ukrajinský koncern DTEK.
Provoz má vzniknout v ocelárnách v Mariupolu u Černého moře. Zelený vodík bude snižovat uhlíkovou stopu při výrobě oceli. Firmy DTEK i ocelárny patří ukrajinskému oligarchovi Rinatu Achmetovi, jenž vlastní i úspěšný fotbalový klub Šachtar Doněck. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes je nejbohatším Ukrajincem.
Generální ředitel energetického koncernu DTEK Maxim Timčenko tvrdí, že velké vodíkové projekty nemohou bez politické podpory v zemi začít. Počítá s tím, že by se ukrajinská elektrická síť mohla propojit s evropskou do roku 2023, jak o tom hovoří ukrajinská vláda. To by znamenalo velký impulz pro celý energetický sektor v zemi. Kromě rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů by to byl i další dílek do skládačky zajišťující integraci země na Západ.
Ukrajina je stále z velké části závislá na výrobě elektřiny z uhlí, to tvoří třetinu spotřeby, i když jádro drží nadpoloviční podíl. Kyjev ale slíbil, že se do roku 2050 závislosti na uhlí zbaví. Prostor pro navyšování podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice je v zemi obrovský. Timčenko hovoří o tom, že se větrná energie může zvýšit z instalovaného výkonu jednoho gigawattu až na 60 gigawattů.
Ukrajina se stává v očích německých manažerů zemí, kde se stále více vyplatí investovat. Kromě energetiky jde i o logistiku a IT sektor. Německá firma HHLA, jež vlastní v Hamburku kontejnerové terminály, jeden provozuje i v Oděse. Tržby tu rostou o více než deset procent ročně, což je výsledek, na který mohou v Hamburku zapomenout, zdůraznil šéf firmy HHLA International Philip Sweens.
Markus z německo-ukrajinské komory předpokládá, že už tento rok bude ekonomika Ukrajiny růst o 4,3 procenta. Loni klesla o 4,6 procenta, což je méně než v řadě zemí EU.
Dalším sektorem, který by mělo pozorně sledovat Česko, je spolupráce v automotive sektoru. Řada německých subdodavatelů v automobilovém průmyslu zakládá dceřiné firmy na Ukrajině nebo o nich uvažuje.
Často se stahují z Číny, protože pandemie ukázala, že je asijská lokalita pro německý trh z logistických důvodů příliš daleko. „Ukrajina je blízko EU a nebude mít v následujících letech přemrštěné náklady na práci,“ tvrdí Sweens. Zejména na západní Ukrajině vidí velký potenciál pro německé firmy, protože tu žije dost mladých lidí s technickým vzděláním.
Mezinárodní instituce nicméně opakovaně upozorňují, že potřebné reformy zemi stále chybí. Zejména korupce, reforma justice, privatizace státních podniků a reforma státní správy včetně digitalizace ekonomický rozvoj zpomalují, upozornila polská ekonomka Beata Javorciková, jež zastává post hlavní ekonomky v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Stát stále ovládá 3600 firem, po privatizaci by měly zůstat v rukou Kyjeva jen tři stovky z nich.
