Vybrané články
z týdeníku The Economist

Německo naléhavě potřebuje migranty. Bez nich hrozí úbytek obyvatel a propad ekonomiky

Spolková vláda uvažuje o tom, že usnadní přijímání přistěhovalců. Potřebuje jich spoustu a potřebuje je rychle.

Uprchlická vlna v Německu v roce 2015 | foto Shutterstock.com

Friedrich Merz si asi myslel, že je chytrý. Šéf hlavní německé opoziční strany nedávno v televizi tvrdil, že mnozí z milionu Ukrajinců, kteří se letos nahrnuli do Německa, nepřišli jako uprchlíci, ale jako „sociální turisté“ a chtějí zneužívat dávky. Dobře věděl, že to tak není. Dokonce i jeho vlastní křesťanští demokraté (CDU) říkali, že ten výrok byl přes čáru. Merz byl nucen se omluvit.

Nebyl to však jenom politický přešlap. Ať se to Merzovi líbí, nebo ne, Německo přistěhovalce potřebuje. A potřebuje je naléhavě. Utažené ruské plynové kohouty tlačí největší evropskou ekonomiku do recese, ale současně s tím se potýká s nedostatkem pracovních sil.

Dvojice průzkumů z druhého čtvrtletí letošního roku tento trend dobře ilustruje. Institut pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti (IAB) odhadl, že v Německu je rekordních 1,93 milionu neobsazených pracovních míst, což je nárůst o 66 procent oproti předchozímu roku. Mnichovský think-tank IFO zase zjistil, že 49,7 procenta německých firem nemůže sehnat dostatek kvalifikovaných pracovníků, což je strmý nárůst od roku 2019, kdy to bylo třicet procent, a vůbec nejvyšší číslo od roku 2009, kdy se to začalo zjišťovat.

V Evropě došli lidé, firmy hledají v Asii. Narážejí ale na kvóty

České firmy trápí nedostatek lidí a zdroje vyschly už i ve východní Evropě. Zaměstnávání lidí z exotičtějších zemí brání kvóty a byrokracie

Podle Herberta Brückera z Humboldtovy univerzity v Berlíně se nejedná o krátkodobý nárůst. Bez změn v participaci na trhu práce, věku odchodu do důchodu nebo přistěhovalectví se má německá pracovní síla do roku 2060 zmenšit o patnáct až šestnáct milionů lidí. „Takovou situaci jsme tu neměli od začátku sedmdesátých let,“ říká Brückner a dodává, že zvýšení důchodového věku nebo zapojení více žen do pracovního trhu nemohou termín vyřešit. „Za předpokladu, že chceme udržet stabilní zaměstnanost a zachovat nízký index závislosti, je jedinou odpovědí větší imigrace.“

Aby jich nepřišlo moc

Současná středolevicová koalice si problém uvědomuje. Pohrává si s myšlenkou vytvoření bodového systému hodnocení imigrantů po kanadském vzoru, který by zjednodušil pravidla pro uznávání kvalifikace, umožnil by kvalifikovaným přistěhovalcům hledat v Německu práci a nenutil je přijet už s uzavřenou smlouvou.

Žádná z těchto změn se však ještě neuskutečnila. A není ani jisté, zda pouhé přenastavení pravidel, jejichž hlavním smyslem bylo zabránit vstupu přistěhovalců z mimoevropských zemí, aby se neopakovala vlna syrských přistěhovalců jako v roce 2015, která vyvolala strach z Überfremdung (zavalení cizinci), může zajistit dostatečný přísun potřebných pracovníků.

Uprchlíci na startovní čáře. Evropu čeká další vlna

Evropu pravděpodobně čeká nová masivní uprchlická vlna coby důsledek potravinové krize. Může to být další Putinova zbraň proti zlému Západu

Německo není jedinou bohatou zemí, kde do důchodu odchází víc lidí, než kolik jich vstupuje na pracovní trh. Kvůli dramatickým změnám populační dynamiky po druhé světové válce má však situaci obzvlášť komplikovanou. Po slabých populačních ročnících v padesátých letech přišel prudký populační boom, vrcholící 1,4 milionu narozených dětí v roce 1964, načež následoval další prudký propad na polovinu v roce 1975, vysvětluje Wido Geis-Thöne, ekonom z kolínského Institut der deutschen Wirtschaft.

Nejpočetnější generace nyní odcházejí do důchodu, zatímco děti „hubené“ generace z poloviny sedmdesátých let, narozené v devadesátých letech, se zrovna ucházejí o první práci.

Podle studie z roku 2020 připadá na každých 100 Němců, kteří se ve věku 60 až 64 let chystají do důchodu, pouhých 82 mladých ve věku 20 až 24 let, kteří začínají kariéru. A ještě varovnější je, že na každých 100 Němců ve věku 55 až 59 let připadá pouhých 59 mladých ve věku 15 až 19 let a na každých 100 Němců mezi 50 a 54 lety jenom 56 budoucích pracovníků ve věku 10 až 14 let. Pro srovnání, průměr EU byl 83, 74 a 72 na 100.

Zaděláno na rekord: v polovině listopadu bude na Zemi žít osm miliard lidí

Indie příští rok předběhne Čínu a stane se nejlidnatějším státem na Zemi

Přirozeným tempem se bude německá pracovní síla smršťovat o 350 až 400 tisíc lidí ročně a Brückner očekává, že tento trend vydrží zhruba deset let, než začne zpomalovat. Národní statistický úřad s tím souhlasí, když předvídá, že bez imigrace se německá populace v následujících čtyřiceti letech zmenší téměř o 25 procent – z dnešních 85 milionů na 65 milionů. To by vytvořilo mimořádný tlak nejen na výrobní kapacity, ale i na péči o stárnoucí obyvatele.

Kvalifikovaní Indové

Může tu mezeru zaplnit dovezená pracovní síla? Marcus Winter je přesvědčen, že ano. Ze 750 zaměstnanců firmy, kterou vede v bohatém jihoněmeckém spolkovém státě Bádensko-Württembersko, pocházejí plné tři čtvrtiny ze zahraničí. Týká se to nejen nejobyčejnějších dělníků, ale i vrcholových manažerů.

Tento trend je čím dál patrnější v celém Německu. Z výzkumu Geise-Thöneho vyplývá, že 51 procent všech úklidových pracovníků a 35 procent personálu restaurací tvoří cizinci – a také čtvrtinu lékařů a vědeckých sil na německých univerzitách. Přibližně 58 procent pracovníků indického původu má zaměstnání vyžadující specializované dovednosti nebo vysokoškolský titul, což je dvojnásobek oproti rodilým Němcům.

Protekční migranti? Uprchlíci z Afriky a Blízkého východu „závidí“ Ukrajincům

Někteří uprchlíci z Afriky či Blízkého východu poukazují na rozdílný přístup Západu v přijímání běženců podle země původu, náboženství či barvy pleti. Ukrajinci jsou prý zvýhodňováni.

Winter by ochotně najímal víc přistěhovalců. Ale pracovníci z chudších okrajů Evropské unie, kteří mohou přijet do Německa bez víza, jsou čím dál víc potřeba doma. Potenciální kvalifikovaní přistěhovalci ze zemí, jako jsou Brazílie nebo Bangladéš, stále narážejí na překážky, ačkoli reforma pravidel pro pracovní migraci z roku 2000 měla z Německa udělat magnet pro talenty srovnatelný s Kanadou či Austrálií.

Pracovníci s nízkou kvalifikací, které Německo rovněž potřebuje, mají minimální šanci dostat se legálně do země. „Zákony jsou příliš tvrdé,“ tvrdí Winter. „Mohou přijet, jedině když mají srovnatelnou kvalifikaci, ale náš systém je výjimečný a neuznáváme cizí tituly.“

Laťka je nastavena příliš vysoko pro firmy a pracovníky, souhlasí Julia Beise-Gehrmannová, která řídí program, jenž pomáhá s integrací zahraničních pracovníků v relativně chudém spolkovém státě Meklenbursko-Přední Pomořansko v bývalé NDR.

Uprchlice v Německu. Každá čtvrtá pracuje a umí německy

Jak jsou na tom s integrací do německé společnosti ženy, které přišly do země v době uprchlické krize? Po pěti letech pobytu v Německu pracuje 27 procent žen, podobné to je i se znalostí němčiny.

Pozitivem podle ní je, že se mění celkový postoj k zahraničním pracovníkům. Místní firmy, které vůči najímání cizinců bývaly skeptické, nyní chápou, že nemají jinou možnost. Teď je ze všeho nejvíc trápí, aby tito zaměstnanci byli spokojení.

Vu Thanh Van, jehož rodina se v roce 2008 usadila v meklenburském přístavním městě Rostocku, potvrzuje, že se situace výrazně zlepšila. Před třiceti lety, krátce po sjednocení Německa, tam dav místních obklíčil a vypálil ubytovnu pro zahraniční dělníky a jejich rodiny. Většinou se jednalo o Vietnamce, kteří přišli do východního Německa jako gastarbeitři a už tam zůstali.

Dnes, říká Vu, se cizinci v Rostocku potýkají nanejvýš s nezdvořilostí, jako když se lidé zeptají příslušníků druhé generace přistěhovalců, jak to, že mluví tak dobře německy.