Německý plán: konec spalovacích aut do roku 2035

V největší ekonomice Evropy se vede bouřlivá diskuse ohledně stanovení data ukončení prodeje aut se spalovacím motorem. Německý ministr dopravy hovoří o termínu 2035, Zelení chtějí o pět let dříve.

Německý plán: konec spalovacích aut do roku 2035
ilustrační foto | Shutterstock.com

Automobilová velmoc Německo míří ke konečnému zákazu spalovacích motorů. Spor se už nevede o to, zda motory na benzin a naftu zakázat, ale kdy k tomu dojde. Ministr dopravy Andreas Scheuer z CSU hovoří o termínu 2035, němečtí Zelení požadují větší akčnost a chtějí zakázat spalovací motory už o pět let dříve. Scheuer nicméně připustil používání tradičních motorů s uměle vytvořenými palivy, na nich pracuje například automobilka Porsche.

Hlavním pohonem v automobilech se ale mají stát elektromotory. Ministr slíbil, že do roku 2030 bude v zemi vybudována dostatečná infrastruktura, jež se má blížit hranici milionu veřejně přístupných dobíjecích stanic. Nyní funguje pouhý zlomek, 40 tisíc.

Trend přechodu od vznětových nebo zážehových motorizací k elektrické variantě má uspíšit také přísnější emisní norma Euro 7, jež má platit od roku 2025. Zástupci autobranže už varují před tím, že fakticky pohřbí současné motory a umožní výrobu jen hybridním pohonům nebo čistým elektromobilům. O práci by mohlo v evropském automobilovém sektoru přijít na půl milionu lidí

Kriticky se k zákazu tradičních motorů a konci fosilních paliv vyjádřila i hlavní lobbistka automobilového průmyslu v Německu Hildegard Müllerová z německého Svazu autoprůmyslu VDA. Bývalá spolupracovnice kancléřky Angely Merkelové zdůraznila, že politický tlak na automobilový sektor je přehnaný. 

Podle ní není problém ve spalovacích motorech, ale ve fosilních palivech. Budování infrastruktury pro masivní nástup elektromobilů není nicméně v takovém stavu, aby bylo možné stanovovat závazné termíny pro konec spalovacích motorů na benzin a naftu.

Zelený tlak bude sílit

Po zářijových parlamentních volbách se však do vlády mohou dostat Zelení, což může vést ke zvýšení tlaku na termíny v oblasti klimatické politiky a konec tradičních aut. Müllerová nicméně trvá na tom, že by se společnost i průmysl měly upínat k cíli klimatické neutrality v roce 2050, jak s ním počítá i Pařížská dohoda. 

Německý automobilový průmysl v každém případě čeká největší transformace ve více než stoleté  historii. Už nyní automobilky do elektromobility a alternativních pohonů investovaly 150 miliard eur, zdůraznila prezidentka VDA. Do konce roku 2023 si budou moci zákazníci vybírat už ze 150 modelů elektromobilů. 

Požadavek zelených politiků, aby byla osobní doprava už v roce 2030 bezemisní, považuje za nereálný. „Zelení by museli v roce 2030 zakázat a sešrotovat přibližně 30 milionů benzinových a naftových vozidel. Pokud nemůžete elektromobil nabíjet ze sta procent zelenou elektřinou, neměli byste ani takové auto řídit,“ namítla Müllerová v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung. Ani politické plány Evropské komise v oblasti emisních norem nepovažuje za realistické.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní